Jak získat z Babičky maximum a na co si dát pozor? „Mít chatu není problém, nemít fotku starého kotle ano“
Od září v Česku běží dotace Oprav dům po babičce, díky které mohou lidé své staré domy přeměnit na energeticky moderní. O tzv. Babičce, která nabízí výplatu předem, ale koluje řada fám – že na ni nedosáhnou ženy na mateřské nebo že zateplený dům zplesniví.
Zájem o zálohovací systémy roste všude ve světě, ukazuje zpráva Reloop
Podle aktuální zprávy Global Deposit Book 2022 organizace Reloop je na světě přes pět desítek zálohovacích systémů pro nápojové plechovky a PET lahve. Do roku 2026 bude na základě odhadů zprávy žít 748 milionů v jurisdikcích se zálohovacími systémy, což je dvojnásobek oproti aktuálními stavu.
Při výběru úložiště jaderného odpadu má pomoci nový zákon. Obcím vadí, že ani pak nebudou mít právo veta
Česko už dvacet let hledá místo, kde vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu. V roce 2020 byly z devíti lokalit vybrány čtyři, z nichž má vzejít „vítěz“. Ani jedna z obcí o výhru ale nestojí. Tento týden jde do vlády zákon, který má komunikaci s obcemi zlepšit. Podle kritiků je ale nedostatečný.
Česká rada pro udržitelné budovy připravuje roadmapu k uhlíkově neutrálnímu stavebnictví
Česká rada pro šetrné budovy začne mapovat a vytvářet cestu, jak dosáhnout uhlíkové neutrality ve stavebnictví. Česká rada se tak připojila k projektu #BuildingLife Světové rady pro šetrné budovy, jehož cílem je nastínit cestu k uhlíkově neutrální Evropě.
Uložení jaderného odpadu pod zem mi připadá jako selhání lidské společnosti, říká geolog
Matěj Machek se poprvé setkal s tématem hlubinného úložiště jaderného odpadu už při své disertační práci. Pak ho oslovili zástupci obcí, zda by jim pomáhal po odborné stránce. Jeho pohled je jasný. Společnost se pustila před desítkami let do budování jaderných elektráren, aniž by věděla, co jednou udělá s jaderným odpadem.
Evropa má zájem o levné zboží a nedělá dost pro to, aby těžaři nesli odpovědnost, říkají Arméni
Přechod na zelenou ekonomiku se pojí s vyššími nároky na těžbu nerostných surovin. V západních zemích projekty komplikuje silný hlas veřejnosti i přísná legislativa. „Obyvatelé států, jako je Arménie, jsou ale masivní těžbě a jejím dopadům plně vystaveni,“ říká Oleg Dulgaryan, ředitel tamního Centra pro aktivizaci a podporu obyvatelstva.
