
Veronika Bergrová a Petr Janeček
Tam, kde bývaly zarostlé sádky, dnes vznikají mokřady. Jinde ochránci přírody obnovují tůně a vytvářejí prostor pro vzácné druhy.
Veronika Bergrová je projektová manažerka Nadačního fondu Veolia, Petr Janeček je ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody.
Od roku 2018 putovalo v rámci programu Vraťme vodu přírodě na záchranu cenných lokalit přes 13,5 milionu korun. Realitu terénních úprav, jarní přenosy obojživelníků přes silnice i to, proč firemní dobrovolníci berou manuální kosení jako terapii, popisují Veronika Bergrová a Petr Janeček.
Nadační fond Veolia společně s ČSOP podporuje už přes osm let obnovu a ochranu cenných přírodních lokalit. Do spolupráce se nově zapojila také Česká společnost ornitologická, s níž fond spolupracoval například na ptačím parku Josefovské louky.
„Jsme si vědomi toho, že si vodu půjčujeme z krajiny a zase ji tam musíme vracet. Poslední roky totiž jasně potvrzují, že pokud v krajině nebude, tak si ji nebudeme moct ani vypůjčit,“ vysvětluje v podcastu Ekonews Veronika Bergrová o důležitosti programu Vraťme vodu přírodě.
Jedním z projektů je Bečovská botanická zahrada, kde ochránci přírody budují „mokřadní archu“. V bývalých pstruzích sádkách vznikají odlišné biotopy pro rostliny a živočichy vázané na vodu a soustředí se na záchranné programy druhů, které z krajiny mizí.
„Vytvořit mokřad se může zdát jako jednoduchá věc, ale pak ho udržet je opravdu problematické. Nedávalo by smysl ho vybudovat a nechat ho několik let degradovat. Proto je pro nás důležité, aby o jednotlivé lokality někdo dlouhodobě pečoval,“ říká v podcastu Ekonews Petr Janeček z ČSOP.
S návrhy na nové projekty přicházejí především místní organizace ČSOP. Svaz má po republice 315 „poboček“, jejichž členové znají konkrétní místa a vědí nejlépe, jak tamní přírodě pomáhat. „Pokud jsou projekty dlouhodobé, třeba na dva nebo pět let, dává nám to velký smysl,“ vysvětluje Bergrová.
Práce přitom nekončí jejich obnovou. Mokřady potřebují pravidelnou péči a součástí programu jsou také transfery obojživelníků. Ti na jaře táhnou k vodním plochám, kde se rozmnožují, a často jim v cestě stojí silnice. Ochránci přírody proto podél komunikací instalují zábrany a sběrné nádoby. Dobrovolníci je pak pravidelně kontrolují a obojživelníky bezpečně přenášejí na druhou stranu.
Podle Janečka ale není správné očekávat, že vybudováním jednotlivých mokřadů vyřešíme celorepublikový problém sucha. Jejich hlavním přínosem je především podpora místní biodiverzity. „Je to jedna z mnoha kostiček do skládačky, kterou musíme pojmout komplexně,“ upozorňuje ředitel kanceláře ČSOP.
Zájemci mohou iniciativu podpořit nákupem v charitativním e-shopu Nadačního fondu nebo prostřednictvím webu Místo pro přírodu.
V podcastu se dále dozvíte:
- jak se vybírají lokality, které získají podporu programu Vraťme vodu přírodě,
- proč je pro ochránce přírody důležitá kontinuita financování a dlouhodobá údržba,
- jak fungují firemní dobrovolnické akce a co přinášejí zaměstnancům i samotným oblastem,
- co ukázal výzkum Sedmihorských mokřadů o množství vody, které dokážou zadržet,
- proč ochránci přírody raději pečují o méně míst dlouhodobě než o větší počet bez zajištěné údržby,
- kam chtějí Nadační fond Veolia a ČSOP program Vraťme vodu přírodě posouvat a proč se do něj zapojila také Česká společnost ornitologická.
Partnerem tohoto podcastu je Nadační fond Veolia.


