Biodiverzita
Čím bohatší je biologická rozmanitost, tím je ekosystém odolnější a stabilnější. A na tom závisejí lidé, kteří v ekosystémech žijí, hospodaří a podnikají. Ztráta biodiverzity se nedávno zařadila mezi nejzávažnější globální hrozby.
Čím bohatší je biologická rozmanitost, tím je ekosystém odolnější a stabilnější. A na tom závisejí lidé, kteří v ekosystémech žijí, hospodaří a podnikají. Ztráta biodiverzity se nedávno zařadila mezi nejzávažnější globální hrozby.
Jiří Šindelář společně s ochranáři proměnil zarostlý areál prvorepublikové botanické zahrady v živé ekocentrum. Místo sádek vznikají nádrže pro ohrožené vodní druhy a do prostoru, který desítky let chátral, se vrací jak příroda, tak vzdělávání.
Lov malých kytovců zvaný grindadráp se na Faerských ostrovech odehrává již tradičně od středověku, poslední proběhl právě v uplynulých dnech. Výsledkem je 700 zabitých delfínů.
V současné atmosféře, kdy fouká udržitelnosti protivítr, bych chtěl připomenout, proč je důležité hodnotit rizika biodiverzity a ekosystémů a jak s tím prakticky začít.
Krajina u Jaroměře se díky práci ornitologů proměnila za dvě dekády k nepoznání. Dává domov stovkám druhů ptáků, vzácným obojživelníkům i hmyzu. Nové chodníky a pozorovatelny umožní návštěvníkům dostat se k nim blíže.
Při jarním sečení luk pravidelně zahynou tisíce srnčích mláďat. Odhady hovoří každoročně až o 60 tisících mrtvých zvířat. Dobrovolníkům, kteří se je snaží zachraňovat, poslední dobou pomáhají drony, což jejich práci usnadňuje.
Čištění krajiny po vojácích mělo být hotové už před čtyřmi lety. Česko do obnovy vojenských areálů investovalo více než 1,5 miliardy korun, v posledních letech však příliv peněz vysychá.
Chráněná krajinná oblast Soutok na jihu Moravy existuje necelý rok. Ačkoliv její vyhlášení provázely kontroverze a nevole části místních i přespolních, dnes už je přirozenou součástí života obyvatel Břeclavi a okolí.
Ochrana travních porostů může být významnou součástí klimatického řešení, odhalili experti z Výzkumného ústavu pro krajinu ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR a Univerzitou Karlovou. Jejich zjištění publikoval odborný časopis Functional Ecology.
Jedni jim přezdívají „létající krysy“, pro druhé jsou nedílnou součástí měst a od nepaměti patří k člově u. Zatímco ti první podporují jejich hubení, druzí jim chtějí stavět holubníky a nosí motiv s nimi na tričku. Řeč je o holubech, kterým se dostává v poslední době čím dál tím větší pozornosti.
„Že klimatická krize rozhodně není over, vnímá každý zahradník. Stačí se podívat na řadu nových chorob a škůdců, kteří se k nám dostávají z teplejších oblastí,“ uvádí krajinný architekt Ondřej Feit, který vede Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu.