Názory budoucího prezidenta Petra Pavla na válku na Ukrajině či ekonomickou situaci země jsou poměrně známé, méně se ale ví o jeho „zelených“ postojích. V rámci předvolebního klání se kandidáti tomuto tématu vyhýbali.
V tuzemských domácnostech žije podle odhadů evropské asociace výrobců krmiva pro domácí mazlíčky asi 2,2 milionu psů. Jejich majitelé jim čím dál častěji dopřávají krmivo, které je udržitelné. Vlny zájmu využívá i tuzemský e-shop Dogg.
Asijským online prodejcům s rychlou módou se daří pronikat na trhy s pomocí dravého digitálního marketingu a sociálních sítí. Podle německé pobočky Greenpeace je potřeba dát si pozor zejména na značku Shein. Ze 47 odebraných vzorků zjistili aktivisté rakovinotvorné látky ve vysokých koncentracích u patnácti produktů.
Lokální topeniště jsou jedním z největších znečišťovatelů ovzduší. Vzhledem k vysokým cenám elektřiny a plynu lidé zprovozňují staré kotle. Prochází jim to kvůli státem odloženému požadavku na výměnu nevyhovujících zařízení.
Vědci nacházejí v běžkařských stopách vysoké koncentrace takzvaných věčných chemikálií. Dostávají se do nich z vosků na běžecké lyže. Sportovní organizace a firmy se problémem zabývají, ale rekreační sportovci o škodlivosti své stopy často nevědí.
Vystudovat v Česku „udržitelnost“, kterou lze aplikovat i v korporátnímu prostředí zatím není úplně snadné. Vysoké školy ale na společenskou poptávku začínají postupně reagovat. Zároveň se vynořuje řada kurzů či akademií orientovaných přímo na problematiku ESG, tedy „environmental“, „social“ a „governance“ kritéria.
Společnost Zahradní Olla, která vyrábí keramické nádoby určené k šetrnému a kontrolovanému zavlažování rostlin, získala úvěr pro rozvoj svého udržitelného podnikání od Kofoly. Samarase nadchla starobylá technologie.
Čím dál tím více lidí se zajímá o zelenější varianty tradičních pohřbů. Při kremaci se uvolňuje oxid uhličitý do ovzduší. Uložením těla do hrobu v rakvi se zase do země dostávají chemické látky a syntetické textilie. O udržitelnějším pohřebnictví se ale zatím v tuzemsku spíše jen diskutuje.
Přechod na zelenou ekonomiku se pojí s vyššími nároky na těžbu nerostných surovin. V západních zemích projekty komplikuje silný hlas veřejnosti i přísná legislativa. „Obyvatelé států, jako je Arménie, jsou ale masivní těžbě a jejím dopadům plně vystaveni,“ říká Oleg Dulgaryan, ředitel tamního Centra pro aktivizaci a podporu obyvatelstva.
Klimatická změna a vypořádávání se s jejími dopady jsou jedním z témat, o která by se měla budoucí hlava státu zajímat. V anketě Ekonews pak dostali šanci podělit se o vlastní přístup k „udržitelnějšímu“ životu. Dnes přichází na řadu Karel Diviš, který z prezidentského klání na čas vystoupil kvůli údajnému nedostatku potřebných podpisů občanů.
