Chceme vidět, že to s udržitelností myslíte vážně. To je ve zkratce řečeno důvod, proč velké firmy chtějí po svých dodavatelích, aby se zavázali k iniciativě Science Based Targets initiative neboli SBTi. Pokud tak neučiní, v budoucnu mohou z dodavatelského řetězce vypadnout.
Firmy, které vyrábějí nábytek pro švédskou společnost Ikea, odebírají podle neziskové organizace Greenpeace dřevo z posledních zbývajících původních evropských lesů v rumunských Karpatech. A to včetně těch v chráněných oblastech Natura 2000. Ikea nařčení odmítá.
Že se dá z 90 procent každodenně vařit z lokálních surovin, dokazuje podnikatel Pavel Drdel ve své restauraci Sůl a Řepa v jihočeských Strakonicích. Podporuje farmáře v regionu, díky čemuž ušetří spoustu emisí z dopravy, a navíc vaří téměř beze zbytků. Jak sám říká, je trochu fanatik.
Průkopník zelené politiky v Česku Martin Bursík stojí už roky mimo politické dění. Přesto má vliv na zásadní energetické zákony. Působí v čele organizací zaměřených na obnovitelné zdroje energie a mimo jiné spoluutvářel novelu energetického zákona, podle níž Češi jako jediní v Evropě budou moci posílat přebytky obnovitelné elektřiny z chaty třeba do bytu.
„Současný systém produkce a spotřeby potravin dlouhodobě nemůže fungovat. Změna je nutná, a pokud se k ní neodhodláme sami, tak k ní budeme přinuceni okolnostmi,“ říká Dana Kapitulčinová, spolupracovnice Centra pro otázky životního prostředí UK.
Česko hodlá přispět k tomu, aby se Evropská unie stala do roku 2050 uhlíkově neutrální. Tento cíl ale nesplní bez podstatných změn ve stavebnictví. Jakých? To popisuje Antonín Lupíšek, odborník na udržitelnost budov z ČVUT.
Na vysoké škole založil spolek snažící se o co „nejzelenější“ univerzitní půdu. Dnes Matěj Pokorný prodává oblečení značek, u nichž se snaží garantovat, že patří mezi ty nejvstřícnější k životnímu prostředí.
Chov lososů na farmách má být jedním ze způsobů, jak zajistit dostatek proteinů pro narůstající počet lidí na planetě. Současné podmínky ale nejsou dobré. Problematické jsou zdroje krmiva, dopad farem na podmořský život i život samotných ryb v klecích.
Velké a střední firmy loni zase o něco více řešily uhlíkovou stopu a veškeré legislativní náležitosti spojené s příchodem povinného nefinančního reportingu. V korporacích se zaobírali i cirkularitou odpadů, obaly nebo instalací fotovoltaiky na střechy.
Stát se sice nemusí řídit principy udržitelnosti a ESG, měl by měl jít ale příkladem. Jak na tom státní rozpočet v tomto ohledu je, začíná zkoumat tým Oty Melchera na ministerstvu financí. Některé podmínky by už nyní mělo splňovat rozdělování peněz z EU fondů.
