Každý chce svým potomkům vybavit pokoj tak, aby byl co nejbezpečnější. Na okna či zásuvky dáváme dětské pojistky. Myslíme ale dostatečně i na další rizika, která se s interiérem pojí? Patří mezi ně například toxické látky, upozorňuje odbornice spolku Arnika Karolína Brabcová.
Čtyři pětiny niv z oblasti nejdelší řeky Evropské unie a jejích přítoků se za poslední století ztratily. Na pitné vodě z Dunaje je přitom v Evropě závislých asi dvacet milionů lidí. Jak tento trend zvrátit?
Tak zvané věčné chemikálie se nachází v různém množství v krvi všech Nizozemců, zjistil první celonárodní průzkum provedený v této zemi. Průzkum je součástí tažení Nizozemí proti těmto látkám a snahy je zakázat v celé Evropě.
Ačkoli v Česku firmy nabízející biopotraviny mají své věrné zákazníky, zájem o „zdravější“ jídlo celkově spíše stagnuje. Prodeje biopotravin poškodilo mimo jiné všeobecné zdražování a s tím související pokles reálných příjmů v posledních letech, i když Češi a Češky zdravě jíst chtějí.
Dlouhé vlny veder mohou být nebezpečné hlavně pro starší osoby, malé děti, lidi pracující venku nebo osoby s dalšími zdravotními problémy. Jak se během horkých dní chránit tak, abychom zatížili organismus co nejméně, radí lékařka Marie Bourne.
Bistro Etapa v pražském Karlíně se snaží o co nejmenší produkci biologického odpadu. S respektem k surovinám se z nich jeho kuchaři snaží dostat co nejvíce. Ze zeleninových slupek připravují chipsy, další zbylé suroviny fermentují nebo konzervují.
Vlny veder trápí v létě obyvatele měst, kteří jsou ohroženější i kvůli častějším tropickým nocím. V Praze má proto vzniknout mapa „oáz“, kam by bylo možné se přes den přijít ochladit. Po celé republice se také hodně sází na pítka a mlžítka.
Jako lidé jsme nadáni rozumem a vědomím sebe sama, což nám dává příležitost podporovat životní prostředí, a tím posilovat náš vlastní ekosystém. Co konkrétně tedy můžeme pro hmyz dělat na našich zahradách, balkonech, v obcích a regionech?
Když se ohraný tenisový míček dostane na skládku, rozkládá se tam zhruba čtyři sta let. Jenže proč jej hned likvidovat, řekla si Veronika Fejtová a vytvořila sedací vak Acebag. Díky němu zvítězila ve čtvrtém ročníku eko-designérské soutěže Reborn Design 2025, která se zaměřuje na využití odpadu.
Během tří měsíců lidé po celém Česku odevzdali přes pět tisíc kusů starého nábytku. Recyklovat se ho podařilo více než třetinu. Opětovného využití se však nedočkala ani desetina starých koberců, matrací nebo židlí, ukázal projekt Nábytek v oběhu.
