Bistro Etapa v pražském Karlíně se snaží o co nejmenší produkci biologického odpadu. S respektem k surovinám se z nich jeho kuchaři snaží dostat co nejvíce. Ze zeleninových slupek připravují chipsy, další zbylé suroviny fermentují nebo konzervují.
Když se ohraný tenisový míček dostane na skládku, rozkládá se tam zhruba čtyři sta let. Jenže proč jej hned likvidovat, řekla si Veronika Fejtová a vytvořila sedací vak Acebag. Díky němu zvítězila ve čtvrtém ročníku eko-designérské soutěže Reborn Design 2025, která se zaměřuje na využití odpadu.
Během tří měsíců lidé po celém Česku odevzdali přes pět tisíc kusů starého nábytku. Recyklovat se ho podařilo více než třetinu. Opětovného využití se však nedočkala ani desetina starých koberců, matrací nebo židlí, ukázal projekt Nábytek v oběhu.
Díky substanci, kterou vynalezl, je Petr Španiel schopný měnit komunální i průmyslový odpad na stavební materiál. Ze skládek tak dokáže udělat všechno možné od cihel přes zámkovou dlažbu až po železniční pražce.
Pod spojením „revoluce v třídění textilu“ se dá představit nová recyklační linka či novátorské řešení zpracování textilního odpadu. Ale portál s interaktivní mapou kontejnerů a charitativními obchody, kam použitý textil odevzdávat?
Ve městech se každodenně objevují tuny psích výkalů. Jak mohou pejskaři snížit jejich dopad na životní prostředí? Někteří je hází do podrostu, jiní používají kompostovatelné sáčky.
Pneumatik se ročně prodá po celém světě 2,5 miliardy kusů. V Česku se ojetých ročně vysbírá kolem 50 tisíc. Vyrábějí se z nich protihlukové stěny kolem dálnic, povrchy hřišť, dokonce i oblečení. S recyklátem čím dál tím častěji pracují také výrobci samotných pneumatik.
Emise metanu napříč tuzemskými sektory klesají. Jedinou výjimkou je odpadové hospodářství. „Emise metanu ze skládkování vzrostly ze 72 tisíc tun v roce 1990 na 133 tisíc tun v roce 2022, tedy o přibližně 85 procent,“ uvádí Kateřina Kolouchová, analytička organizace Fakta o klimatu.
Nařízení Evropské unie za pět let zakáže jednoporcová balení potravin či mikrotenové sáčky na pečivo či na ovoce. „Co teď hodně rezonuje, jsou plastová balení čerstvého nezpracovaného ovoce a zeleniny do váhy 1,5 kilogramu,“ říká Iva Werbynská, šéfka Obalového institutu Syba.
Většina prodávaných žvýkaček se vyrábí z různých syntetických kaučuků na bázi ropy. Podobají se tak materiálům používaným v pneumatikách automobilů a v přírodě se rozkládají velmi pomalu. Na světě se přitom ročně vyrobí kolem 2,4 milionu tun žvýkaček.
