Globální průměrná teplota se pravděpodobně zvýší o 2,5 stupně. Podle klimatologů je dosažení mezinárodně domluvené hodnoty zvýšení o 1,5 stupně nereálné. Neznamená to však, že bychom o něj neměli usilovat.
Podle světových klimatologů z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) bude mezinárodně domluvená hodnota 1,5 stupně oteplení překročená. Z průzkumu, který provedl britský deník The Guardian vyplývá, že 77 procent z 380 dotázaných vědců věří, že globální teploty se zvýší minimálně o 2,5 stupně Cesia oproti předindustriálnímu období. Deník pro průzkum oslovil každého hlavního autora nebo editora zpráv IPCC od roku 2018, kterého se dalo kontaktovat.
Dotázaní vědci v důsledku oteplení upozorňují na hladomory, konflikty a masovou migraci, způsobenou vlnami veder, lesními požáry, záplavami a bouřemi, jejichž intenzita i četnost se bude pravděpodobně zvětšovat.
Odborníci se však shodli na tom, že posunutí hranice stanovaného limitu není řešením a nevedla by k zásadní změně rozsahu klimatických škod. Podle nich důsledky změny klimatu narůstají postupně a každá tuna CO2, která se do ovzduší nevypustí, jejich dopady snižuje.
Stanovený limit bude překročen
Pouze šest procent respondentů pro The Guardian si myslí, že by bylo možné dosáhnout limitu oteplení o 1,5 stupně. Podle nich by to však vyžadovalo mimořádně rychlá a radikální opatření k zastavení a zvrácení rostoucích emisí z fosilních paliv.
Limit nárůstu globální teploty o 1,5 stupně oproti hodnotám před průmyslovým obdobím byl stanoven Pařížskou dohodou v roce 2015. Hranice byla nastavená tak, aby se snížilo riziko překročení tak zvaného bodu zlomu, který je stanovený na dva stupně a hrozí při něm významné ovlivnění některých planetárních systémů.
O tom, že dodržet stanovený limit není možné, jsou přesvědčení i čeští klimatologové. „Pokud bychom v dalších desetiletích chtěli udržet růst globální teploty v rozmezí 1,5 až 2,0 stupně, musely by se globálně snižovat emise, a tedy i koncentrace skleníkových plynů po roce 2030 velmi rychle. Zatím ale pořád narůstají,“ uvádí Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Podle portálu Fakta o klimatu by k udržení nárůstů teploty do 1,5 stupně bylo potřeba do roku 2030 snížit emise CO2 na polovinu a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.
Klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Pavel Zahradníček dodává, že je ale možné oteplení pouze o 1,5 stupně dosáhnout v dlouhém časovém horizontu potom, co bude stanovaná hranice překonána.
„Nejdříve ji překonáme a díky opatřením ze stran vypouštění skleníkových plynů se k ní zase vrátíme. Důvod proč toho nedosáhneme v krátkém horizontu je, že už je pozdě. Teď hrajeme o to, aby se systém úplně nerozjel a v druhé polovině století se dokázal stabilizovat a vracet aspoň k současným hodnotám, a tedy pod námi stanovenou hranici,“ vysvětluje.
Sucho a vysoké teploty ještě častěji
V současné chvíli je globální teplota zvýšená o 1,2 °C. Neznamená to však, že teplota narostla na všech místech stejně. Území České republiky se oteplilo již o 2,3 stupně. Důsledky oteplení jsou pociťovány po celém světě. „Pozorujeme nárůst extrémního typu počasí, ať to jsou horké vlny nebo sucha. To bude pokračovat i nadále, jejich výskyt bude ještě častější či intenzivnější,“ uvádí Zahradníček a dodává, že v důsledku oteplení v Česku se počet horkých dnů ztrojnásobil. V posledních deseti letech během zimních měsíců ubyla až polovina sněhu.
Očekává se, že do konce století se průměrná globální teplota zvýší o 2,5 až 3 stupně, než je předindustriální průměrná hodnota. „Na mnoha místech světa může být velký problém s dostupností pitné vody. Bohužel s nárůstem extrémních teplot a horkých vln roste také významně úmrtnost,“ popisuje pravděpodobné důsledky Zahradníček.
Podle klimatických predikcí zveřejněných deníkem The Guardian se při oteplení o dva stupně zdvojnásobí množství přímých škod způsobených povodněmi po celém světe. Při oteplení o 2,7 stupně budou dvě miliardy lidí donuceny k opuštění svých domovů. V případě zvýšení teploty o tři stupně se města jako Šanghaj, Rio de Janiero, Miami nebo Haag zaplaví.
Kvůli vysokým teplotám budou trpět i některé ekosystémy. Podle Radima Tolasze budou mít vysoké teploty fatální dopady na korály v tropických oblastech nebo smrky v nižších nadmořských výškách střední Evropy. „Flóra a fauna bude mít snahu se přemístit do chladnějších poloh buď do vyšších nadmořských výšek nebo více na jih nebo sever v závislosti podle polokoule,“ vysvětluje.
Otepluje se rychleji, než se předpokládalo
Růst globální teploty je rychlejší, než předpokládaly klimatické scénáře z minulých let. Podle Tolasze je růst teploty o tři stupně oproti předindustriálnímu období pro Česko téměř jistý již v polovině století. „Bude to znamenat velké změny v hospodaření s vodou a adaptaci hlavně na horké vlny v létě. Ostatní projevy jako jsou přívalové srážky, povodně nebo vichřice jsou vždy problematické, ale umíme je zvládat,“ dodává.
Podle dat programu Evropské unie pro pozorování země Copernicus je globální průměrná teplota za posledních dvanáct měsíců nejvyšší v historii. Oproti průměru mezi lety 1991 a 2020 se zvýšila o 0,73 stupně. Evropa zažila druhý nejteplejší duben v historii kontinentu. Největší nadprůměrné teploty byly zaznamenány ve východní Evropě. Ve zbytku světa teplotní rekordy padaly v severní a severovýchodní části Severní Ameriky, Grónsku, východní Asii, severozápadní části Blízkého východu, částech Jižní Ameriky a většině Afriky.
„Zatím se však ani nepřibližujeme k dřívějším pesimistickým modelům, proto i dnes považujeme tak zvané střední emisní scénáře za použitelné, i když předpokládají zatím nereálné snižování globálních emisí,“ dodává Tolasz.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
