Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Globální instalovaný výkon větrných elektráren vzrostl loni o rekordních 169 gigawattů na 1346 GW. Více než tři čtvrtiny nového výkonu připadaly na Čínu, kde se roztočily větrníky o celkovém výkonu 130 GW. Česko má do „gigawattového“ klubu daleko.
Větrné elektrárny budou muset být v některých akceleračních oblastech nižší než 185, nebo dokonce 160 metrů. Povede to k paradoxní situaci: aby Česko dosáhlo požadovaného výkonu, bude muset stavět víc větrníků.
Česko je v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů na chvostu Evropské unie, jak ukazují data evropského statistického úřadu Eurostat. Akcelerační zóny, které má do konce srpna po připomínkách veřejnosti schválit vláda, tomu mohou pomoci.
Když ve veřejném prostoru zaznívá, že větrníky způsobují nespavost, deprese a další zdravotní problémy, pak lidé, kteří těmto slovům uvěří, je mohou u větrných elektráren skutečně začít pociťovat. Pro Česko je to problém. Zvlášť pokud dopady na zdraví straší vládní politici.
„Téměř šestinásobně jsme snížili plochu pro výstavbu větrných elektráren,“ pochlubil se vládní zmocněnec Filip Turek při prezentaci dnes zveřejněného návrhu mapy akceleračních zón. Turek ale vychází z čísel, která nikdo nebral v potaz a jež nedávají smysl.
Ministerstvo místního rozvoje zveřejnilo návrh zamýšlených akceleračních zón. V akceleračních zónách bude možné stavět větrné a fotovoltaické elektrárny ve zjednodušeném režimu.
Napětí na Blízkém východě znovu ukazuje, jak citlivá je Evropa na výkyvy globálních trhů s energiemi. Podle odborníka na energetiku Miroslava Haška by proto Evropská unie měla co nejvíce plynu nakupovat společně. Jinak hrozí, že ji přetlačí silné asijské státy.
Už rok a půl mohou lidé v Česku sdílet elektřinu, ať už z chaty do bytu nebo ze školy na obecní úřad. Klíčem k úsporám je dobré načasování. Vyrobená elektřina se musí do patnácti minut využít. Sladit výrobu a spotřebu pomůže nová platforma.
Hlučnost větrných elektráren se dostala do centra debat a dlouhých diskusí. Když se ale podíváme na fakta je situace následující. Pro lepší představu si pojďme porovnat turbínové decibely s běžnými zvuky, píše ve svém komentáři Jiří Hlavenka.
Energetickou skupinu SK Žárovka tvoří osm domácností. Jejich cílem je vyzkoušet si sdílení a zároveň poskytnout návod dalším. „Nejsme charita, ale komunitní přesah je pro nás zásadní,“ říkají.
