Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Napětí na Blízkém východě znovu ukazuje, jak citlivá je Evropa na výkyvy globálních trhů s energiemi. Podle odborníka na energetiku Miroslava Haška by proto Evropská unie měla co nejvíce plynu nakupovat společně. Jinak hrozí, že ji přetlačí silné asijské státy.
Už rok a půl mohou lidé v Česku sdílet elektřinu, ať už z chaty do bytu nebo ze školy na obecní úřad. Klíčem k úsporám je dobré načasování. Vyrobená elektřina se musí do patnácti minut využít. Sladit výrobu a spotřebu pomůže nová platforma.
Hlučnost větrných elektráren se dostala do centra debat a dlouhých diskusí. Když se ale podíváme na fakta je situace následující. Pro lepší představu si pojďme porovnat turbínové decibely s běžnými zvuky, píše ve svém komentáři Jiří Hlavenka.
Energetickou skupinu SK Žárovka tvoří osm domácností. Jejich cílem je vyzkoušet si sdílení a zároveň poskytnout návod dalším. „Nejsme charita, ale komunitní přesah je pro nás zásadní,“ říkají.
Pokud jste se v poslední době účastnili nějaké debaty na téma větrných elektráren nebo jste zabrousili na webové stránky a sociální sítě odpůrců větrníků, museli jste narazit na jméno švédského profesora Kena Mattssona. Jeho výzkum je třeba brát vážně, i když ne tak, jak ho prezentují antivětrní aktivisté.
Cena litru nafty přeskočila hranici 40 korun a blíží se k dříve nepředstavitelným 50 korunám. Aktuální útoky na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě a následné skokové zdražením paliv nám připomínají, jak křehká a nebezpečná je naše závislost na dovozu fosilních paliv.
Evropský systém pro obchodování s emisemi čelí zátěžovému testu. V Unii přibývá jeho kritiků, zástupci průmyslu si stěžují, že jim nakupování povolenek neúměrně zvyšuje náklady. O budoucí podobě systému rozhodnou příští měsíce.
Solární a větrné elektrárny zásadně stabilizují ceny energií v Evropě a pomáhají nás chránit před dopady probíhající války na Blízkém východě. Bez dosavadního rozvoje by totiž byly ceny energií o třetinu větší, stejně jako naše zranitelnost vůči rizikovým režimům, které exportují fosilní paliva.
Program pro energetické úspory rodinných i bytových domů Nová zelená úsporám loni v listopadu skončil, když v něm došly finance. Stovkám domácností zůstaly rozpracované projekty a často rozkopané domy. Přislíbená kompenzace od státu jim náklady nepokryje, stěžují si.
Nejde jen o snižování emisí, ale i o omezení závislosti na fosilních palivech, uvádí v rozhovoru s Ekonews bývalý vrchní ředitel ministerstva životního prostředí Petr Holub. Jeho tým dojednával mimo jiné zmírnění emisních povolenek ETS 2 a zastropování jejich ceny na 45 eurech.
