Sociální témata skrývající se v rámci ESG pod písmenem S bývají často upozaděné a nevěnuje se jim taková pozornost jako těm environmentálním. Pro firmy to ale může být velká výzva, hlavně pokud se týká zjišťování pracovních podmínek u dodavatelů.
Moneta Money Bank se orientuje především na malé podnikatele a živnostníky a i po nich bude muset postupně chtít ESG data jako je uhlíková stopa a další. Jak ale říká Zuzana Filipová, která má v Monetě na starosti ESG, budou se jich ptát jen na relevantní věci.
Expert na měření uhlíkové stopy, Vladimír Kočí z VŠCHT, přirovnává její zjišťování k měření teploty, kdy také záleží, kde a jak se měří a podle toho mohou být různé výsledky. Řada firem tak ale ještě vůbec nečiní a to chceme změnit, dodává Martin Brejl z České spořitelny.
Letiště Václava Havla Praha je už skoro 87 let českou bránou do světa. Minulostí nežije, udává trendy a klade velký důraz na principy udržitelného rozvoje ESG neboli Environmental, Social a Governance. Spojení těchto tří písmen a oblastí není pro Letiště Praha novinkou. Stejně jako řada dalších mezinárodních letišť na celém světě se řídí principy ESG zcela přirozeně.
Nová kalkulačka České spořitelny nabízí jednoduchý výpočet uhlíkové stopy. Pro koho je vhodná? A proč by vůbec banky měly podporovat udržitelnost? Na otázky odpovídá Martin Breyl, zodpovědný v České spořitelně za komplexní ESG poradenství pro firmy.
Nabídka offsetových projektů na trhu je malá, ceny se výrazně liší. Problém je, že nejsou certifikované a zatím není jasné, zda je vůbec firmy budou moci použít a vykázat proti své uhlíkové stopě.
Plzeňský Prazdroj v nedávno vydaném reportu udržitelnosti poprvé zveřejnil data o nepřímých emisích Scope 3, které vznikají v dodavatelsko-odběratelském řetězci a jejichž měření je pro firmy nejsložitější. V případě pivovaru je to výzva zejména v restauracích.
Zelené odpustky neboli offsety, kterými firma může na papíře vymazat vytvořené emise skleníkových plynů, společnosti v Česku zatím příliš nevyužívají. Ať již kvůli opatrnosti, tlaku na trhu, firemní politice či proto, že to zatím nepotřebují.
Velké a střední firmy loni zase o něco více řešily uhlíkovou stopu a veškeré legislativní náležitosti spojené s příchodem povinného nefinančního reportingu. V korporacích se zaobírali i cirkularitou odpadů, obaly nebo instalací fotovoltaiky na střechy.
Stát se sice nemusí řídit principy udržitelnosti a ESG, měl by měl jít ale příkladem. Jak na tom státní rozpočet v tomto ohledu je, začíná zkoumat tým Oty Melchera na ministerstvu financí. Některé podmínky by už nyní mělo splňovat rozdělování peněz z EU fondů.
