V provázaném světě globálního podnikání se aktivity firem odrážejí daleko za hranicemi jejich bezprostředního působení a mají dopad na lidská práva a životní prostředí po celém světě. Nová pravidla proto mají zamezit nucené práci a ničení životního prostředí ze strany firem.
Chceme vidět, že to s udržitelností myslíte vážně. To je ve zkratce řečeno důvod, proč velké firmy chtějí po svých dodavatelích, aby se zavázali k iniciativě Science Based Targets initiative neboli SBTi. Pokud tak neučiní, v budoucnu mohou z dodavatelského řetězce vypadnout.
Evropský parlament schválil směrnice, díky nimž by mělo být snazší opravovat domácí spotřebiče a elektroniku. Lidé by tak měli výrobky déle používat, což ušetří jejich peníze i přírodní zdroje.
Firmy, které vyrábějí nábytek pro švédskou společnost Ikea, odebírají podle neziskové organizace Greenpeace dřevo z posledních zbývajících původních evropských lesů v rumunských Karpatech. A to včetně těch v chráněných oblastech Natura 2000. Ikea nařčení odmítá.
Příchod miminka je výzvou ve všech směrech. Jednou z nich je, jaké používat pleny. V prvním roce života dítěte jde cca o 2900 kusů. Pokud se jednorázové pleny používají dva roky, vznikne až 1150 kilogramů odpadu a 655 kilogramů CO2.
Shein, Temu nebo Trendvol jsou ultra fast fashion značky, na které bude ve Francii přirážka. Sankce na toto zboží uvalil novým zákonem francouzský parlament. Jde o první zemi v Evropské unii, která k podobnému kroku přistoupila.
Pietní místo pro nenarozené děti, záchranná stanice pro ježky či vlčí a rysí hlídky v Krušných horách na ochranu těchto šelem. To jsou jen některé z projektů vybraných do Dražby dobrých skutků, na které už nyní mohou přispět firmy.
Internetová úložiště mají ročně za následek vznik více než 900 milionů tun CO2. Data uložená v digitálním prostoru, streamovací služby i e-mail spotřebovávají elektřinu pojící se s emisemi. Světová iniciativa Let's Do It World proto spustila Den digitálního úklidu.
Tesco stejně jako konkurenti řeší, jak omezit plýtvání potravinami. Důležité změny už se podařily díky vztahu s potravinovými bankami. Ještě efektivnějšímu využití potravinových přebytků pomáhá projekt Žádné jídlo nazmar.
Používáme bio bavlnu, barvíme džíny mlhou a šetříme tak vodu, nepoužíváme toxické indigo, vyjmenovává bojovník proti fast fashion, Holanďan Bert van Son, jak se se snaží dělat udržitelnější džíny.
