Už za pár dní odstartuje lyžařská sezona v Jižním Tyrolsku. Malebný region, kde se dbá na lokální suroviny, obnovitelné zdroje a maximální respekt k přírodě, investoval do udržitelných řešení 2,7 miliardy.
Prší méně často, ale intenzivněji. Města na takový příval nejsou připravená, takže voda často teče z chodníků přímo do kanalizace, kde se spojuje se splašky z domácností. Vše pak správci systému v rámci takzvaného odlehčování upouštějí do vodních toků. Nejšpinavější voda je pod velkými městy.
Do olympiády v Paříži má být Seina čistá tak, aby v ní mohli závodit plavci. Francii to bude stát v přepočtu 34 miliard korun. Pražané by se tolik snažit nemuseli, protože ve Vltavě se koupat dá. Dobře jsou na tom i ostatní velké řeky. Globální oteplování ale kvalitu zhoršuje.
V letních horkých dnech je ve městech často k nevydržení. Přispívá k tomu jev nazývaný tepelný ostrov měst, kdy je teplota v zastavěném území až o několik stupňů Celsia vyšší než v okolní krajině. Tmavé povrchy dosahují až 70 ° Celsia. Řešením jsou modrozelená řešení propojující fungování vody a zeleně.
Funkčnost podzemní stěny, která má bránit odtékání vody z českého území do polského dolu Turów, brzy zhodnotí experti ministerstva životního prostředí. Kritici uvádějí, že podzemní vody na české straně nadále ubývá.
Lidé by si před pořízením bazénu měli rozmyslet, čím ho v nadcházející koupací sezoně napustí. Sucho komplikuje život lidem v obcích i vodárenským společnostem. Aktuálně platí pro odběr vody z veřejného vodovodu či povrchových vod osmnáct omezení pro několik desítek obcí.
Vypořádat se s významnými změnami klimatu bude muset podle generálních ředitelů necelá čtvrtina evropských firem. Tyto změny navíc budou provázet finanční ztráty. Rok od roku proto roste počet podniků, které se snaží o snižování uhlíkové stopy.
Perfluorované a polyfluorované látky neboli „věčné chemikálie“ se podle amerických vědců nacházejí ve většině značek toaletního papíru. Nezáleží na tom, jaké je v něm zastoupení recyklátu.
Provincie Poslední naděje. Cesta na konec světa. V odlehlém koutu Jižní Ameriky vznikla továrna na nový druh paliva pro spalovací motory. Jakým způsobem se dá vytvořit „benzin z vody a vzduchu“? Jak se na takové palivo jezdí? Jde to až překvapivě hladce. Bude to ale stačit na masovou produkci?
Vodní eroze ohrožuje v Česku až 60 procent zemědělských půd. Škody dosahují minimálně čtyř miliard korun ročně a monitoring nefunguje správně. Kritici proto tvrdí, že přijatá opatření stačit nebudou.
