Unilever chce do roku 2030 všechny suroviny ve svých čisticích a pracích prostředcích, které jsou vyráběné z ropy, nahradit obnovitelnými nebo recyklovanými zdroji. Firma masivně investuje do inovací a technologií, které jí mají pomoci s přechodem k větší udržitelnosti.
Většina čisticích prostředků, které jsou dnes na trhu, obsahuje tenzidy neboli surfaktanty. Jde o chemikálie, které vytvářejí pěnu rozkládající olej, mastnotu a špínu. Obvykle jsou vyrobeny z fosilních paliv, což je neobnovitelný přírodní zdroj.
Odklon od těchto látek a přesun k těm obnovitelným a recyklovaným má snížit uhlíkovou stopu složek, ze kterých jsou čisticí a prací prostředky vyrobeny, až o 20 %. Má to také pomoci k naplnění cíle dosáhnout do roku 2039 u všech produktů čistých uhlíkových emisí. Dnes podle společnosti tvoří složky pocházející z fosilních paliv největší část uhlíkové stopy těchto produktů, konkrétně 46 %.
Firma tyto zásadní změny realizuje a financuje v rámci projektu Clean Future, který má do složení i obalů čisticích prostředků po celém světě začlenit principy cirkulární ekonomiky a do nějž investovala jednu miliardu eur. Peníze směřují na financování výzkumu v oblasti biotechnologií, využití oxidu uhličitého či využití nízkouhlíkové chemie.
Uhlíková duha pro lepší orientaci
Ústředním bodem v projektu je takzvaná uhlíková duha, která mapuje využití různých zdrojů uhlíku v produktech. Neobnovitelné fosilní zdroje uhlíku (v uhlíkové duze nazvané černý uhlík) budou nahrazeny zachyceným CO2 (fialový uhlík), rostlinnými a biologickými zdroji (zelený uhlík), mořskými zdroji, jako jsou řasy (modrý uhlík), a obnoveným uhlíkem z odpadu (šedý uhlík).
Unilever se v inovacích a udržitelnosti soustředí zejména na pětici rozhodujících oblastí: jednorázové plasty, plýtvání vodou, uhlíkovou stopu, smysluplné používání chemických látek a petrochemických surovin. Do roku 2025 plánuje o polovinu snížit využití jednorázového plastu, o pět let později chce dosáhnout biologického rozkladu všech organických složek ve svých produktech. Nejznámější příklad projektu Clean Future v praxi je pro tuzemské zákazníky řada Savo Botanitech, která obsahuje čisticí látky na 100procentně přírodní bázi.
Se změnou složení produktů a způsobu výroby čisticích a pracích prostředků mají firmě pomoci různé projekty, které podporuje napříč světem. Hledání udržitelnějších řešení má Unilever provést obří transformací, kterou firma prochází ve snaze najít způsob podnikání s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Podle mluvčí Lucie Kotalové spolupracuje po celém světě se start-upy nebo univerzitami na různých výzkumech.
„Sami bychom transformaci nezvládli, ta se může udát jen v momentě, kdy se hledají řešení v co nejširším měřítku,“ uvedla Kotalová s tím, že firma je připravena sdílet některé výsledky výzkumu či patenty se zbytkem průmyslu, pokud to bude dávat smysl.
Biosurfaktanty z kukuřice
Jedním z příkladů spolupráce na nových řešeních je ta se slovenskou společností Evonik Industries na vývoji výroby rhamnolipidů. Jde o obnovitelné a biologicky rozložitelné povrchově aktivní látky, které už Unilever používá v tekutých prostředcích na mytí nádobí například v Chile nebo Vietnamu.
Rhamnolipidy mají výborné pěnicí vlastnosti, biologický původ a jsou stoprocentně odbouratelné. Unilever plánuje, že ropné deriváty jako primární surovinu pro výrobu tenzidů nahradí zcela do roku 2030.
Závod v obci Slovenská Ľupča nahradí deriváty fosilních paliv a palmového oleje nově získanými látkami z procesu fermentace cukrů z kukuřice jako hlavní suroviny a postupně také dalšími alternativními ekologickými surovinami pro tvorbu mastných alkoholů, potřebných v přípravcích.
Slovenská továrna je zároveň první na světě, která bude biosurfaktanty vyrábět ve velkém. Zpočátku k tomu využije primární surovinu. Půjde o kukuřici vypěstovanou v Evropě. Vize do budoucna je ale taková, že by se složka vyráběla z rostlinného odpadu, což je udržitelnější.
„Spolupráce s Evonikem je pro nás průlomová. Jedná se o převratnou technologii, která nás významně posouvá k naplnění našich cílů Clean Future,“ uvedl k tomu generální ředitel Unileveru pro Českou a Slovenskou republiku Vojtěch Bukač. Slovenská továrna podle něj bude hrát důležitou roli při výrobě udržitelnějších a ekologičtějších čisticích produktů.
Podle Lenky Hurné z oddělení výzkumu a vývoje společnosti Unilever lze biosurfaktanty teoreticky vyrábět z jakékoliv suroviny či složky, ze které se dá získat cukr. „Stejně jako kvasinky při výrobě piva či vína rozkládají cukr na etanol, některé mikroorganismy jsou také schopné přeměnit cukr na povrchově aktivní látky – biosurfaktanty,“ popsala.
Vedle fosilních paliv se v odvětví v současnosti hodně využívá i palmový olej. Dosud však v některých případech zůstávalo využití oleje nenahraditelné, protože se jeho vlastnosti obtížně imitují. Nyní však díky biosurfaktantům dochází k průlomu i ve vztahu k palmovému oleji.
Rhamnolipid byl představen před více než čtyřmi lety, poprvé se s ním mohli v praxi setkat zákazníci z Jižní Ameriky. Biosurfaktant začala firma pilotně využívat v Chile u výrobků určených k mytí nádobí značky Quix. Nyní plánuje složku čisticího přípravku vyrobenou z přírodních zdrojů rozšířit hlavně na asijský trh, který je největším trhem z pohledu mycích prostředků.
Partnerem tohoto článku je společnost Unilever.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
