Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.
Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let. Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům.
Česko už dvacet let hledá místo, kde vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu. V roce 2020 byly z devíti lokalit vybrány čtyři, z nichž má vzejít „vítěz“. Ani jedna z obcí o výhru ale nestojí. Tento týden jde do vlády zákon, který má komunikaci s obcemi zlepšit. Podle kritiků je ale nedostatečný.
Matěj Machek se poprvé setkal s tématem hlubinného úložiště jaderného odpadu už při své disertační práci. Pak ho oslovili zástupci obcí, zda by jim pomáhal po odborné stránce. Jeho pohled je jasný. Společnost se pustila před desítkami let do budování jaderných elektráren, aniž by věděla, co jednou udělá s jaderným odpadem.
Green Deal Češi nesnášejí hlavně proto, že je z Bruselu, jeho jednotlivé části ale podporují. Stačí je zabalit do českých barev a kterýkoli politik má s nimi vyhráno, tvrdí Adam Ondráček, který se svojí agenturou Kontra věnuje poslední tři roky komunikaci klimatické změny.
Martina Patočková Veronika Němcová Dva a půl roku Ekonews Martina Patočková a Veronika Němcová jsou dlouholeté ekonomické novinářky, které prošly velkými médii od ČTK přes ...
Smažený kapr je o Vánocích součástí většiny štědrovečerních tabulí v Česku. Olej z něj často končí v kanalizacích. Tam ale nepatří, upozorňují jako každý rok vodárenské a další společnosti.
Evropská komise schválila v červnu první právně závazný plán na snížení používání pesticidů, a to o polovinu do roku 2030. Vědci a ekologické organizace nyní varují, že jedovaté látky na pole možná budou nadále proudit stejným tempem, protože plánu hrozí zpoždění. Česko se přitom dlouhodobě potýká se znečištěním vod pesticidy.
Povinné zveřejňování nefinančních dat se pro velké firmy blíží, většina velkých obchodníků ale transparentnější zatím není. Z 22 obchodních řetězců v Česku a na Slovensku poskytlo data týkající se uhlíkové stopy, spotřeby energií, odpadů či vztahu k zaměstnancům jen sedm. Hlavně těch potravinářských.
Nová směrnice o nefinančním reportingu (CSRD) zaměstnává právníky a experty většiny firem. Velké řeší, zda jsou jejich dosavadní reporty s novými požadavky kompatibilní, menší to, jak začít.
