Nejdelší vlna veder v jihovýchodní Evropě, rekordní úbytek ledovcové hmoty ve Skandinávii a přitom západ zažíval dosud nevídané záplavy. Takový byl dosud nejteplejší rok v historii evropského měření.
„Projevy výjimečného sucha teď pozorujeme v Krušných horách, v Českém Švýcarsku a Orlických horách,“ zhodnotil minulý týden portál Intersucho. Situace se sice oproti začátku března zlepšila, ale riziko, že přijde další suchý rok, přetrvává.
Kolik stojí lidstvo změna klimatu? Zpráva organizace Germanwatch upozornila na důsledky globálně rostoucích klimatických rizik. Kvůli extrémním jevům zahynulo za tři dekády přes 765 tisíc lidí.
V debatě o klimatické změně se šíří spousta účelově šířených lží a zavádějících tvrzení, včetně podvržených grafů. Na tweetu Patrika Nachera z Nového roku lze pěkně ukázat pár tipů, jak poznat důvěryhodná data.
Únor a březen byly loni v tuzemsku nejteplejší od roku 1961. Průměrná teplota v Česku pak v minulém roce dosáhla 10,3 stupně Celsia, o 2,3 stupně více než před 64 lety, zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Předchozí rekord z roku 2023 padl o 0,5 °C.
„Nejobtížnější na informování o klimatické změně je dostávat dlouhodobé, složité a neradostné téma k lidem srozumitelnou, stravitelnou a přirozenou formou,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba, který začínal jako sportovní novinář a následně působil šest let jako zpravodaj Českého rozhlasu v USA.
Štěpán Vizina se v posledních letech zaměřoval hlavně na uhelné regiony. Nyní bude ve společnosti Asitis řešit, jak se mají dopadům klimatické změny přizpůsobit Zlínský kraj a Přerov.
Extrémní teploty mají jen v Evropě ročně na svědomí asi 175 tisíc lidí. Vedro však není jediný projev klimatické změny, který se dotýká zdraví. Praktická lékařka Marie Bourne, která již druhým rokem přednáší pro budoucí doktory na 3. lékaře fakultě, upozorňuje i na další rizika.
Americký spisovatel Kurt Vonnegut prohlásil, že se zapíšeme do dějin jako první společnost, která odmítla odvrátit svoji zkázu, protože to nebylo rentabilní.
Přívalové deště, povodně nebo požáry kvůli dlouho trvajícímu suchu, všechny tyto živelní pohromy přicházely i v minulosti. Dnes se ale vyskytují s větší četností a hůře se odhaduje, kde udeří. Vyrovnat se s nimi musejí také pojišťovny, které musejí důkladněji vyhodnocovat rizika a spolupracovat s vědci na prognózách.
