V muzeu moderního umění v Dublinu visí na zdi pozoruhodná instalace. Na více než desítce bílých listů popisuje obrovské škody, které jsme zejména v posledních sto letech způsobili na kvalitě ovzduší. A co je ještě důležitější i to, jak jsme se s nimi vyrovnali.
Haag schválil průlomovou vyhlášku, která s účinností od 1. ledna 2025 zakazuje reklamu propagující výrobky z fosilních paliv i služby s vysokým obsahem uhlíku. Za čtyři měsíce tak z veřejného prostoru města v Nizozemí zmizí reklamy na leteckou dopravu či benzínová auta.
Když přijde přívalový déšť, krajinou se prožene voda, která splachuje tuny půdy z polí po celém Česku. Tento fenomén trápí učitele z Vyškovska Jiřího Valtera Kopáčka, takže chodí po okolí a měří vzniklé strouhy, kterými se voda žene.
Možné povodně ukáží, jestli jsme připravenější než v předchozích letech 1997 a 2002. Množství dešťové vody sice ovlivnit nedokážeme, na omezení případných škod se ale můžeme připravit a leckde se tak stalo. Vydatné deště po letech odhalí slabá místa v obcích i v krajině.
Středozemní moře letos dosáhlo rekordních teplot. Mění to nejen mořské ekosystémy, ale i to, jak je lidé mohou využívat od rybářů po turisty. A s rostoucí teplotou dalších moří stojí i za nynějšími očekávanými lijáky.
Jako každé léto TV Nova přináší varování před „brutální zimou". Obvykle pak následují velmi teplé zimy, občas dokonce nejteplejší zimy v historii měření. Ostatně meteorologové před ničím takovým nevarují. Nova se totiž opírá o babské tlachy a astrologii Farmářského almanachu.
Česko by se mělo zaměřovat na skutečná opatření, která pomohou krajině obnovit a zvýšit její přirozenou schopnost zadržovat vodu. Diskutovaný kanál Dunaj-Dyje řešení jen oddaluje a je dalším megalomanským a technicistním projektem.
Co se to děje? Ptali se minulý týden šéfové pěti německých letišť, když se lidé v oranžových vestách lepili k ranvejím a na hodiny zpožďovali letadla. „Oni se snad zbláznili!“ říkali cestující. Tak vypadala nejnovější „akce“ Poslední generace, skupiny aktivistů hodlající zastavit „úplný klimatický kolaps“.
Přívalové deště, povodně nebo požáry kvůli dlouho trvajícímu suchu, všechny tyto živelní pohromy přicházely i v minulosti. Dnes se ale vyskytují s větší četností a hůře se odhaduje, kde udeří. Vyrovnat se s nimi musejí také pojišťovny, které musejí důkladněji vyhodnocovat rizika a spolupracovat s vědci na prognózách.
S nástupem Kamaly Harrisové do boje o Bílý dům nejde jen o to, kdo bude stát v čele Spojených států další čtyři roky. V sázce je také otázka, zda bude USA pokračovat v přístupu prezidenta Joea Bidena, nebo zda se znovu odpojí od Pařížské dohody.
