Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten, jak říká, perfektně zabírá na rozšířenou houbovou chorobu ve vinicích, peronosporu.
Kampaně upozorňující na úbytek opylovačů se většinou zaměřují pouze na včely medonosné. Těch je v Česku ale na rozdíl od ostatních opylovacích druhů dostatek. Pozornost by se spíše měla přenést na druhy, které včely nedokážou nahradit.
Čistírny odpadních vod v Česku doposud většinu kalů, které vznikají z tekutého odpadu domácností, vylévaly na pole. Vycházelo to nejlevněji. Zvýšené nároky na jejich čistění mají tento byznys výnosný pro zemědělce postupně zarazit.
Lesní požáry se v tuzemsku kvůli měnícímu se klimatu pozvolna stávají problémem. Každý rok totiž přibývá dnů, které jsou z hlediska vzniku požáru označovány za rizikové.
Každý pátý až šestý pesticidový postřik používaný na tuzemských polích je přípravek, který nepovolily zdejší úřady. Jde zpravidla o padělky – na první pohled zdařilé – jejichž pravost zemědělci nejsou schopni ověřit . Stejný problém mají i další země Evropské unie. Pomoci má nový systém evidence, který bude pomocí QR kódu zaznamenávat cestu každého legálního výrobku z továrny až k zemědělci.
Stát hodlá bojovat proti světelnému znečistění. V místech, kde je malý provoz, budou rozsvěcení řídit pohybová čidla, světla budou namířena dolů. Přísnější pravidla se však nebudou vztahovat na již existující stavby. O zavedení společných pravidel pro svícení v Evropské unii se má diskutovat v říjnu na konferenci při příležitosti českého předsednictví v Radě EU.
Některé zdroje pitné vody v Česku jsou kontaminované pesticidy. Nejčastěji kvůli zemědělství. Stát se dosud zaměřoval spíš na odstraňování důsledků než řešení příčin. Pilotní projekt kolem vodní nádrže Švihov na Želivce, kde zapojení zemědělci hospodaří šetrněji, za což dostávají finanční kompenzace, se to snaží změnit.
Potravinové zabezpečení a boj proti odlesňování, omezování pesticidů a rozvoj lesnictví v EU či včasné spuštění strategických plánů Společné zemědělské politiky (SZP). Tak vypadají klíčové priority, které si český resort ...
Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.
Zatímco výskyt pesticidů v povrchových i podzemních vodách je alarmující a v podstatě se nelepší, u potravin by se mohlo zdát, že žádný problém neexistuje. Výsledky kontrol hodnotí experti dobře, ...
