I přes krizi útočící na peněženky spotřebitelů je na českém trhu už téměř čtvrtina zákazníků, pro které je udržitelnost důležitější, než kolik zboží stojí. Vyplývá to ze studie výzkumné agentury GfK, kterou na letošním Retail Summitu přednesl Ladislav Csengeri.
Před pár lety přišla finanční správa s vlastním výkladem zákona o dani z nemovitosti, kdy výrazně omezila možnost daňového zvýhodnění pozemku, který „nelze žádným způsobem využívat“. Podle ní lze každý pozemek nějak využít. Přinášíme pár tipů jak a jak lze na ně získat podporu.
Éterické oleje se kromě aromaterapie používají do difuzérů nebo při výrobě svíček či kosmetiky. Na výrobu těchto přírodních vůní je ale potřeba velké množství surovin, kvůli jejichž pěstování leckde trpí životní prostředí.
Když chtějí vlastníci na orné půdě vysadit stromy, nejsou si někdy jisti správným postupem. Často se nejdříve zastaví na úřadě a ptají se, jestli mohou. Když mají smůlu a narazí na neznalého úředníka, dostanou pořádně studenou sprchu.
Regenerativní zemědělství oslovuje čím dál více farmářů. Vedle péče o přírodu je motivuje i možnost finančně si přilepšit takzvanými uhlíkovými kredity, které získávají za šetrné hospodaření. Do Česka nyní vstupují další firmy, které jim umožní vydělat.
Zahraniční studie upozorňují na zvýšená rizika onemocnění zemědělců kvůli tomu, že pracují s pesticidy. V tuzemsku se takové studie nedělají, zdravotní stav zemědělců se nesleduje. Podle státu i Agrární komory ČR stačí osvědčení o tom, že s nimi umějí zacházet.
Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko jsou v přechodu na zelenou ekonomiku pod evropským průměrem. Vyplývá to z publikace o investicích do ochrany klimatu v zemích Visegrádské skupiny z Mezinárodního centra pro udržitelné finance.
Několik desítek českých farmářů si rozdělí finanční odměnu v celkové výši 12 milionů korun za to, že hospodařili regenerativním způsobem. Do půdy nachytali tuny oxidu uhličitého. První uhlíkové kredity „od nich“ kupují firmy jako O2 či Deloitte.
Za hranicemi končí přibližně třetina tuzemské produkce bio obilí, polovina produkce luštěnin a dvě třetiny vypěstovaných brambor. Vyváží se i téměř polovina produkce kořenové zeleniny, třetina hovězího masa a 15 procent mléka. Důvodem je i malý zájem ze strany zákazníků. Téměř dvě třetiny z nich totiž biopotraviny vůbec nekupují.
Solární panely nad vinicí nebo chmelnicí budou možná brzy k vidění i v Česku. Kombinaci pěstování plodin a vyrábění elektrické energie, jež se nazývá agrivoltaika, umožňuje novela zákona, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Hotová by měla být v březnu.
