Česká firma 2JCP se specializuje na cirkulární ekonomiku a bezemisní technologie. Vyrábí ale také technologie a podpůrné systémy pro plynové turbíny. Tuzemský trh je podle generálního ředitele Vojtěcha Křenovského pro firmu malý, proto zhruba 98 procent výrobků exportuje.
Zálohování nápojových PET lahví a plechovek, které loni schválila vláda, stále čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně. Jelikož jde ve společnosti o jedno z velmi diskutovaných témat, není jisté, zda zákon do podzimních voleb projde.
Snížit horu až 350 tisíc tun dřevěného nábytkového odpadu ročně má projekt tuzemských prodejců nábytku a ministerstva životního prostředí. Nábytkáři budou čím dál tím více přebírat odpovědnost za své výrobky.
Většina domů, které budeme v následujících letech využívat, již stojí. Když se v Česku podaří hloubkové rekonstrukce, budovy mohou ušetřit až 32 megatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně, což je více, než kolik emisí ročně vyprodukují největší tuzemské uhelné elektrárny.
Staré nabíječky, myši, tužkové baterie, powerbanky, telefony či fén – to vše mohou nově zákazníci zdarma odevzdat O2 technikovi, který k nim přijede domů instalovat nebo servisovat internet. Zabrání tím úniku nebezpečných látek do životního prostředí a zároveň podpoří recyklaci cenných surovin.
Česká společnost NIL Textile vyvíjí látky, jež lze chemicky recyklovat a znovu z nich vytvářet produkty bez ztráty kvality. Její obchodní ředitelka Hana Fořtová si myslí, že chemická recyklace je pro transformaci textilního průmyslu nezbytná.
Už zanedlouho se začnou proměňovat bytové projekty, rodinné domy i veřejné budovy. Proč? Docházejí totiž nerostné suroviny, jako jsou písek či kamenivo. Řešením je co nejvíce využívat materiály z budov, které se bourají, a současně stavět úsporněji.
Na pražském Náměstí Republiky se v první polovině listopadu objevila hromada oblečení, která měla upozornit na to, kolik oděvů končí každý den ve spalovnách a na skládkách. Letošní třetí ročník konference Cirkulární města a byznys si totiž zvolil za téma textil.
V Česku se ročně vyhodí dle odhadů 180 tisíc tun textilu a velká část ho končí v netříděném odpadu bez dalšího využití. Města jakožto obchodní centra v nakládání s oblečením hrají zásadní roli a čekají je od příštího roku nové povinnosti.
Textilní průmysl patří mezi největší globální znečišťovatele. Abychom méně znečišťovali životní prostředí a spotřebovávali méně zdrojů, je potřeba přejít na cirkulární model výroby, upozorňuje Eva Laláková, odbornice nizozemské společnosti Metabolic.
