Nejvíce uhlíku lze uložit do zdevastované půdy. Na offsetech by tak do budoucna mohli vydělat nejvíce zemědělci, kteří mají půdu ve špatném stavu. Na což je třeba dát pozor a ošetřit například v legislativě, říká náměstek ministerstva životního prostředí Jiří Lehejček.
Část zemědělské komunity v uplynulých dnech exhibovala po Evropě na traktorech za udržení konvenčního zemědělství. To ale nemá v dalších letech a desítkách let, kdy budeme čelit oteplování, šanci. Půdu je třeba ozdravit, vrátit jí uhlík a vodu.
Zahraniční studie upozorňují na zvýšená rizika onemocnění zemědělců kvůli tomu, že pracují s pesticidy. V tuzemsku se takové studie nedělají, zdravotní stav zemědělců se nesleduje. Podle státu i Agrární komory ČR stačí osvědčení o tom, že s nimi umějí zacházet.
Solární panely nad vinicí nebo chmelnicí budou možná brzy k vidění i v Česku. Kombinaci pěstování plodin a vyrábění elektrické energie, jež se nazývá agrivoltaika, umožňuje novela zákona, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Hotová by měla být v březnu.
Každý pátý až šestý pesticidový postřik používaný na tuzemských polích je přípravek, který nepovolily zdejší úřady. Jde zpravidla o padělky – na první pohled zdařilé – jejichž pravost zemědělci nejsou schopni ověřit . Stejný problém mají i další země Evropské unie. Pomoci má nový systém evidence, který bude pomocí QR kódu zaznamenávat cestu každého legálního výrobku z továrny až k zemědělci.
Za posledních osm let šlo ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie více než 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani ...
