Nejvíce uhlíku lze uložit do zdevastované půdy. Na offsetech by tak do budoucna mohli vydělat nejvíce zemědělci, kteří mají půdu ve špatném stavu. Na což je třeba dát pozor a ošetřit například v legislativě, říká náměstek ministerstva životního prostředí Jiří Lehejček.
Regenerativní zemědělství postrádá přímou oporu v českých zákonech, zájem o ně ale mezi hospodáři roste. Ti by se měli v přechodu vzájemně podporovat, protože právě obavy často brzdí vůli ke změně. Musí se ale smířit s poklesem výnosů v prvních letech.
Statek Vodňanský v osadě Stranné v Blíževedlech na Českolipsku čítající až 500 hektarů leží v členité krajině. Pase se tu masný skot, žlutě bují řepka, pomalu se začíná červenat jetel nachový a zelená se mladý chmel. Takto rozmanitě tady hospodaří cíleně. Vedle výnosů jde rodině Vodňanských i o podporu biodiverzity.
Regenerativní zemědělství oslovuje čím dál více farmářů. Vedle péče o přírodu je motivuje i možnost finančně si přilepšit takzvanými uhlíkovými kredity, které získávají za šetrné hospodaření. Do Česka nyní vstupují další firmy, které jim umožní vydělat.
Václav Kurel se před pár lety rozhodl přispět k boji proti klimatické změně. Rozjel proto projekt Carboneg, kdy láká na jedné straně zemědělce, ať začnou hospodařit jinak (hlavně bez orání), ...
