Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR je přesvědčen, že pokud přestaneme postupně orat a půdu budeme celoročně pokrývat meziplodinami, podaří se během několika dekád obnovit její úrodnost.
Předseda představenstva a agronom společnosti DVP Agro Rostislav Mátl říká, že podnik hospodaří regenerativně už na všech polích, která má. Dohromady to je 1550 hektarů. Na tento přístup přechází čím dál více zemědělců.
Zemědělci jsou různí. Některé zajímá pouze výnos, dalším více záleží na kvalitní produkci s certifikátem, jiní zase upřednostňují zdravou půdu. Lze to všechno skloubit? Na ekologické a regenerativní farmě La Ferme des Bourettes, kde hospodaří Mathieu Razy a jeho rodina, ano.
Na farmě Basařových neuvidíte jen ornou půdu a pasoucí se krávy. Můžete se u nich i ubytovat a nasát atmosféru rodinného statku. Basařovi přešli na regenerativní zemědělství a už po krátké době vidí výhody.
Proč by nemohl „ajťák“ hospodařit na poli, řekl si v roce 2019 David Ježek a začal pozvolna svou profesi dělit mezi IT a farmaření. Pozemky, které má v pachtu, se nacházejí v okolí Prahy. Je to zhruba pět hektarů, ke kterým brzy přibude sedm nově získaných od pražského magistrátu.
Minimálně na 50 tisících hektarech farmáři v Česku hospodaří regenerativně, tedy způsobem, který se zaměřuje na zdraví a oživení půdy. Ti, kteří se pro regenerativní zemědělství rozhodnou, teď sdílejí know-how prostřednictvím společné platformy.
„Můj oblíbený projekt je veganská majonéza. Když ji ochutnáte, tak vám garantuju, že vám bude chutnat stejně, nebo možná více než naše klasická,“ uvádí šéfka divize Potravin nadnárodní společnosti Unilever pro střední a východní Evropu Michaela Franeková.
Nejvíce uhlíku lze uložit do zdevastované půdy. Na offsetech by tak do budoucna mohli vydělat nejvíce zemědělci, kteří mají půdu ve špatném stavu. Na což je třeba dát pozor a ošetřit například v legislativě, říká náměstek ministerstva životního prostředí Jiří Lehejček.
Regenerativní zemědělství postrádá přímou oporu v českých zákonech, zájem o ně ale mezi hospodáři roste. Ti by se měli v přechodu vzájemně podporovat, protože právě obavy často brzdí vůli ke změně. Musí se ale smířit s poklesem výnosů v prvních letech.
Statek Vodňanský v osadě Stranné v Blíževedlech na Českolipsku čítající až 500 hektarů leží v členité krajině. Pase se tu masný skot, žlutě bují řepka, pomalu se začíná červenat jetel nachový a zelená se mladý chmel. Takto rozmanitě tady hospodaří cíleně. Vedle výnosů jde rodině Vodňanských i o podporu biodiverzity.
