Dejme gorilám peníze. Britský vizionář chce pomoci ochraně přírody tím, že zvířata budou platit lidem

Vyjádření přínosu živočišných druhů v penězích může přispět k záchraně biodiverzity, věří britský myslitel Jonathan Ledgard. Koncept mezidruhových peněz zkouší jeho start-up Tehane na gorilách ve Rwandě. V rozhovoru s Ekonews popisuje, jak by tento systém mohl vypadat.

|2026-03-03T12:45:23+01:0003. března 2026| Biodiverzita, Rozhovory| , |

Pojďme se učit od Dánska, Rakouska a Polska, jak nebýt závislí na vývozu do Německa, uvádí analytik

Závislost českého exportu na Německu může zmírnit větší diverzifikace vývozu. Pomoci by v tom mohla silnější ekonomická diplomacie. Analytik organizace Kryštof Kruliš popisuje, jaké má Česko možnosti tuto závislost zmírnit.

Osekání pravidel pro firemní udržitelnost neučiní Evropu konkurenceschopnější, tvrdí dánský profesor

Neměli bychom se nechat frustrovat omnibusem. Udržitelnost je daleko širší, říká odborník na ESG Andreas Rasche z Copenhagen Business School. Naději vidí v dobrovolném reportování i v tom, že se z udržitelnosti může stát nástroj pro získání větší nezávislosti.

Dává mi klid, že si příroda vždycky poradí. Lidé nevím, ale ona ano, říká herečka Denisa Barešová

Denisa Barešová patří mezi nejobsazovanější herečky své generace. Nebojí se otevírat složitá témata od duševního zdraví po náročnost herecké profese. O tom, jak hledá udržitelnost v osobním životě i v práci, mluví v rozhovoru s Ekonews.

O klima se stále trochu více zajímají dívky než kluci, říká student a zakladatel vzdělávacího projektu pro školy

Když mu bylo čtrnáct let, začal se zajímat o klimatickou změnu a hledat cesty, jak o ní mluvit s vrstevníky. Dnes Jakub Nekvasil pořádá environmentální vzdělávací programy na školách a věří, že mladí lidé potřebují hlavně konkrétní řešení, ne jen varování před krizí.

Kečup se dřív počítal jako rajčata, kaše v prášku jako brambory. Nedávalo to smysl, říká autorka nové vyhlášky o školním stravování

Nová pravidla, podle nichž mají vařit školní jídelny, vyvolala protesty některých potravinářských firem, ale i ekologických organizací. „Největší změna není na talířích, ale ve výpočtech,“ upozorňuje Eliška Selinger, která se podílela na tvorbě nové vyhlášky o školním stravování.

Když najdete otrávené zvíře, nevolejte myslivce, říká psovodka. Často stojí za otravami, prokázaly i soudy

Až 25 dravých ptáků otrávených karbofuranem se ročně najde v české přírodě. Je to ale jen zlomek skutečného počtu. Klára Hlubocká se dvěma retrívry roky pročesává českou krajinu a pátrá po travičích, kteří kromě kun a lišek likvidují i chráněné dravce. Někdy dávají návnady i na místa, kde lidé venčí psy.

Hodně lidí vyhořelo. Firmy ale konečně chápou, že se musí orientovat místo výkonu na udržitelnost, říká manažerka

„Leadership nemá zodpovědnost jen dodávat výsledky pro akcionáře, ale také za to, jak se firma angažuje ve společnosti a jak udává směr v nových tématech,“ uvádí Renata Mrázová, hlavní personalistka globální investiční skupiny FNZ.

Udržitelnosti ve sportu se v Česku nikdo systematicky nevěnoval. Teď se to mění, říká ředitelka Nadace Tipsport

Sportovní odvětví patří mezi velké producenty odpadu i emisí. Přesto se o jeho ekologických dopadech v Česku dlouho téměř nemluvilo. Ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková popisuje, proč je situace jiná než v západní Evropě a které projekty fungují.

Přejít nahoru