Spotřebitelé předpokládají, že když si koupí čerstvou šťávu v ovocném baru, dělají pro své zdraví to nejlepší. Pražští hygienici se rozhodli prověřit, zda tomu tak skutečně je, a otestovali 14 vzorků z různých barů na pesticidy. V žádném z nápojů k překročení limitů nedošlo, ve většině se ovšem vyskytovalo několik různých pesticidů.
Zahrady lépe odolávající suchu jsou v těchto dnech dobře poznat. V Česku se už může pochlubit certifikátem Přírodní zahrada zhruba sedm set míst. V praxi to znamená, že se zahrádkáři nepoužívají rašelinu, chemii či zavlažují dešťovou vodou.
Zahraniční studie upozorňují na zvýšená rizika onemocnění zemědělců kvůli tomu, že pracují s pesticidy. V tuzemsku se takové studie nedělají, zdravotní stav zemědělců se nesleduje. Podle státu i Agrární komory ČR stačí osvědčení o tom, že s nimi umějí zacházet.
Evropská komise schválila v červnu první právně závazný plán na snížení používání pesticidů, a to o polovinu do roku 2030. Vědci a ekologické organizace nyní varují, že jedovaté látky na pole možná budou nadále proudit stejným tempem, protože plánu hrozí zpoždění. Česko se přitom dlouhodobě potýká se znečištěním vod pesticidy.
Pesticidy se nenacházejí jen v životním prostředí, ale i v lidském těle. Nejnovější výzkum ukázal, že rezidua alespoň jednoho pesticidu byla přítomná v 29 procentech vzorků vlasů obyvatel Evropské unie.
Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten, jak říká, perfektně zabírá na rozšířenou houbovou chorobu ve vinicích, peronosporu.
Každý pátý až šestý pesticidový postřik používaný na tuzemských polích je přípravek, který nepovolily zdejší úřady. Jde zpravidla o padělky – na první pohled zdařilé – jejichž pravost zemědělci nejsou schopni ověřit . Stejný problém mají i další země Evropské unie. Pomoci má nový systém evidence, který bude pomocí QR kódu zaznamenávat cestu každého legálního výrobku z továrny až k zemědělci.
Některé zdroje pitné vody v Česku jsou kontaminované pesticidy. Nejčastěji kvůli zemědělství. Stát se dosud zaměřoval spíš na odstraňování důsledků než řešení příčin. Pilotní projekt kolem vodní nádrže Švihov na Želivce, kde zapojení zemědělci hospodaří šetrněji, za což dostávají finanční kompenzace, se to snaží změnit.
Potravinové zabezpečení a boj proti odlesňování, omezování pesticidů a rozvoj lesnictví v EU či včasné spuštění strategických plánů Společné zemědělské politiky (SZP). Tak vypadají klíčové priority, které si český resort ...
Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.
