Nejvíce uhlíku lze uložit do zdevastované půdy. Na offsetech by tak do budoucna mohli vydělat nejvíce zemědělci, kteří mají půdu ve špatném stavu. Na což je třeba dát pozor a ošetřit například v legislativě, říká náměstek ministerstva životního prostředí Jiří Lehejček.
Nabídka offsetových projektů na trhu je malá, ceny se výrazně liší. Problém je, že nejsou certifikované a zatím není jasné, zda je vůbec firmy budou moci použít a vykázat proti své uhlíkové stopě.
Ukládání uhlíku do půdy prostřednictvím regenerativního zemědělství je užitečné a peníze za takto nakoupené uhlíkové kredity mohou časem nahradit zemědělské dotace, myslí si vědecko-výzkumný pracovník Filip Mercl z Katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin České zemědělské univerzity v Praze.
Regenerativní zemědělství oslovuje čím dál více farmářů. Vedle péče o přírodu je motivuje i možnost finančně si přilepšit takzvanými uhlíkovými kredity, které získávají za šetrné hospodaření. Do Česka nyní vstupují další firmy, které jim umožní vydělat.
Několik desítek českých farmářů si rozdělí finanční odměnu v celkové výši 12 milionů korun za to, že hospodařili regenerativním způsobem. Do půdy nachytali tuny oxidu uhličitého. První uhlíkové kredity „od nich“ kupují firmy jako O2 či Deloitte.
Asi 60 až 70 procent půd v Evropské unii není v dobré kondici a podléhá degradaci. Cestou k obnově může být regenerativní zemědělství, díky kterému i farmáři vydělají více.
