I trh s hračkami reaguje na fakt, že planetu máme jen jednu. Je tu patrná poptávka po hračkách, které jsou vyrobené s ohledem k životnému prostředí. Taky ale vznikají hračky, ...
Více než tisícovka českých firem je blíže povinnému reportování o tom, jak jsou na tom s udržitelností. Budou muset povinně zveřejňovat data, jako je uhlíková stopa či spotřeba energie. Důvodem ...
Český hydrometeorologický ústav pravidelně monitoruje kontaminaci vod pesticidy, které se do ní dostávají zejména z polí. Z pohledu kontaminace sou nejzávažnější herbicidy, protože se aplikují rovnou na zem, nikoliv na rostlinu jako takovou.
Systém emisních povolenek má tlačit firmy automaticky k tomu, aby přecházely na bezemisní výrobu. A zatímco energetika už pod tlakem je, průmysl zatím dostával bezplatné emisní povolenky. Tento týden Evropský ...
Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou ...
Společnost ČEZ se ve své strategii Vize 2030 zavázala ke snížení emisí do roku 2025 o 32 procent a do roku 2050 k dosažení uhlíkové neutrality. V úvahu podle šéfky udržitelnosti Kateřiny Bohuslavové připadá i to, že by ČEZ dosáhl uhlíkové neutrality rychleji.
Již druhým rokem se podle dat Energetického regulačního úřadu v Česku neotevřela žádná elektrárna využívající energii větru. Proč se nestaví větrné elektrárny? Jejich rozvoji brání zejména pravidla krajů, komplikovaný proces získávání povolení a strach obyvatel z negativních dopadů.
S respektem k této vládě je třeba uznat, že férová doba hájení musí být po osmi letech nicnedělání v odstínech tradičního a později moderního populismu delší než sto dnů. Ty už ale uplynuly, i když je počítáme až od zahájení války na Ukrajině. Co vláda udělala kromě schválení dostavby drahých Dukovan? Přes všechno věřím, že je to slušná vláda. Ale musí se nyní zaměřit na následující: spořit energie, všude kde se dá, vypnout ruskou ropu, minimalizovat využití ruského plynu.
Firmy si nechávají často počítat, jakou environmentální zátěž představuje jejich výrobek. Otázkou přitom je, jak se na výsledku podílí samotný produkt a nakolik „pouhý“ obal. Vladimír Kočí, expert na hodnocení environmentálních dopadů od výroby po likvidaci produktu (LCA) a profesor na Vysoké škole chemicko-technologické, na nedávné konferenci Udržitelnost pro výrobu a obchod připomněl, že jsou i výrobky, jejichž obal má větší ekologické dopady.
Restaurace, jídelny a kavárny v Česku ročně vyhodí až 27 tisíc tun jídla a zbytků. Takový odpad by přitom šel zkompostovat. Na problematiku organického odpadu upozorňuje kampaň Nesuď podle slupky ...
