Dodavatel dostane za kabelku značky Dior 56 eur, v obchodě se pak prodává za 2600 eur. Šokující fakta včetně toho, jak výrobci luxusního zboží vykořisťují zaměstnance, nedávno odhalila evropská média. Otázka zní: Přispěje ke zlepšení nová směrnice o náležité péči podniků?
Až 14 tisíc korun ročně vyhazuje podle některých údajů do koše průměrná česká rodina s dvěma dospělými a dvěma dětmi. Plýtvání potravinami nezatěžuje jen rodinné rozpočty, ale také životní prostředí. Proti plýtvání jídlem se snaží více či méně účinně vystupovat spolky, stát i obchodní řetězce.
Většina spotřebitelů už se v posledních měsících setkala při konzumaci nápojů s pevně přichycenými víčky. Producenti nealkoholických nápojů, ale i mléka a džusů, musejí přejít na nový systém do července.
Příslib zrušení nebo alespoň podstatných změn tak zvané „Zelené dohody“ patří u většiny politiků k téměř k povinné součásti volební kampaně do Evropského parlamentu. Není proto od věci vysvětlit, jak to s tímto „plánem" je.
Evropská unie tlačí na lepší recyklaci baterií, od února platí nové cíle. Zároveň se ale proměňuje trh s bateriemi natolik, že výrobci budou pro výrobu potřebovat jiné materiály než ty, které půjdou z recyklace starých baterií. „Je to recyklační past,“ uvádí Petr Kratochvíl, šéf Ecobatu.
Evropský parlament schválil směrnice, díky nimž by mělo být snazší opravovat domácí spotřebiče a elektroniku. Lidé by tak měli výrobky déle používat, což ušetří jejich peníze i přírodní zdroje.
První měsíce roku 2024 přinesly několik důležitých legislativních novinek na úrovni Evropské unie týkajících se klimatu. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.
Obnova evropské přírody bude muset počkat. Evropským parlamentem sice už prošla finální podoba nařízení, ale chybí souhlas Rady Evropské unie. Ten byl považován za formalitu, jenže hlasování, ke kterému mělo dojít koncem března, se prozatím kvůli nedostatečné podpoře odkládá.
Výzkumné centrum při Evropské komisi nastínilo čtyři možné scénáře budoucí klimaticky neutrální EU po roce 2050. Některé stojí na hnací síle byznysu a státu, jiné počítají s převratnými krizemi a malými komunitami. Který z nich je nejpravděpodobnější?
V hodnocení firem, tak zvaném ESG ratingu, dnes panuje chaos. Poskytují jej různé agentury, hodnotící podle různých kritérií. Někdy i ve střetu zájmů, protože zároveň firmám radí, jak být udržitelnější. Pomoci má nová EU legislativa.
