Češi stále více instalují i takzvané bezpřetokové fotovoltaické elektrárny, a to hlavně v místech, kde není možné posílat přebytky do sítě. Představa, že takové elektrárny nemají smysl, je mýtus. Vyrábějí totiž energii pro spotřebu domácností, a tím šetří.
Cesta k vlastnímu zdroji elektřiny je od minulého roku jednodušší. Díky mapě připojitelnosti distribuční společnosti EG.D si lze z domova ověřit, jak velký výkon síť v daném místě pojme.
Ve Francii nebo v Německu zákon uvádí jako povinnost osadit část parkoviště fotovoltaickými panely. V tuzemsku se solární parkoviště neboli carporty připravují u letiště, hotelů nebo skladů.
Velikonoční bohoslužby napájené solární energií tento rok poprvé zkoušejí v Cambridgi. Není to nicméně první fotovoltaická elektrárna na církevní stavbě. Podobné projekty jsou k vidění jak jinde v Anglii, tak třeba ve Vatikánu.
Pouhé dva týdny měli lidé na to, aby se přizpůsobili novým podmínkám v dotacích na domácí fotovoltaiku. Ta se u fotovoltaických elektráren bez zateplení snižuje o 40 tisíc korun. Výsledek? Zákazníci začali masově tlačit na instalační firmy, aby stihly žádosti podat ještě za starých podmínek, úřední servery kolabovaly.
Do sítě se v tuzemsku loni připojilo podle dat distributorů přes 82 tisíc nových fotovoltaických elektráren s výkonem přesahujícím 970 megawattů. Většinu z nich si pořídili majitelé rodinných domů, vlastní soláry ale buduje také stále více firem.
Na zelené střechy se stále častěji instalují solární panely. Rostliny zabraňují přehřívání panelů a ty díky tomu vydrží déle a vyrábějí více elektřiny. Panely zase stíní rostlinám, které jsou druhově pestřejší a lépe se jim daří.
Když se člověk pustí do domácí výroby energie s pomocí fotovoltaických panelů, může ho potrápit ledacos. Od banalit, jako je málo místa na střeše nebo příliš stínu od okolních stromů, až po zásadní věci typu používání nekvalitních komponentů firmami, které elektrárnu instalují.
Bytové a panelové domy si od letoška mohou snadněji pořídit vlastní elektrárnu. Před zájemci stojí čtyři různé modely, jak právně zabezpečit její provoz. Fotovoltaiku je přitom možné provozovat i ve chvíli, kdy některý z členů družstva nebo společenství vlastníků jednotek s projektem nesouhlasí.
Už nikoliv halíře, ale i čtyři koruny za kilowatthodinu nabízejí distributoři těm, kdo ze svých elektráren posílají přetoky zpátky do sítě. Průměrná rodina s fotovoltaickými panely na střeše si může přijít i na 14 tisíc korun ročně, o které se jim sníží účet za elektřinu. Zájem o domácí elektrárny je enormní, hlásí distributoři.
