Až 14 tisíc korun ročně vyhazuje podle některých údajů do koše průměrná česká rodina s dvěma dospělými a dvěma dětmi. Plýtvání potravinami nezatěžuje jen rodinné rozpočty, ale také životní prostředí. Proti plýtvání jídlem se snaží více či méně účinně vystupovat spolky, stát i obchodní řetězce.
Že se dá z 90 procent každodenně vařit z lokálních surovin, dokazuje podnikatel Pavel Drdel ve své restauraci Sůl a Řepa v jihočeských Strakonicích. Podporuje farmáře v regionu, díky čemuž ušetří spoustu emisí z dopravy, a navíc vaří téměř beze zbytků. Jak sám říká, je trochu fanatik.
Tesco stejně jako konkurenti řeší, jak omezit plýtvání potravinami. Důležité změny už se podařily díky vztahu s potravinovými bankami. Ještě efektivnějšímu využití potravinových přebytků pomáhá projekt Žádné jídlo nazmar.
K menšímu plýtvání potravinami také přispívá i jejich správné skladování. Nechala jsem tedy do své kuchyně nahlédnout experty organizace Zachraň jídlo, aby mi poradili, jak potraviny skladovat lépe.
Zákazníci si někdy stěžují, že bedýnky s ovocem a zeleninou za 25 korun, které mají zamezit plýtvání, jsou v prodejnách Lidl skoro neviditelné. Každá prodejna jich ale vyskladňuje až 20 denně, říká Michal Vopelák, který má v Lidlu na starosti odpady.
Potravinové řetězce čím dál tím častěji omezují plýtvání jídlem. Ovoce a zeleninu, které jsou kvůli menším vadám neprodejné, nabízejí zlevněné v bedýnkách. Ročně se tak popelnicím vyhnou tisíce tun potravin.
Restaurace, jídelny a kavárny v Česku ročně vyhodí až 27 tisíc tun jídla a zbytků. Takový odpad by přitom šel zkompostovat. Na problematiku organického odpadu upozorňuje kampaň Nesuď podle slupky ...
