Od 1. října začalo platit takzvané uhlíkové clo. To má doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami, který bez uhlíkového cla znevýhodňuje výrobce v Evropské unii. Týkat se bude firem dovážejících energeticky a emisně náročné komodity.
Spotřebitelské chování má větší vliv na dosažení klimatických cílů, než se zdá. Tvůrci politik ale skutečné behaviorální faktory málokdy zohledňují a automaticky chápou člověka jako racionálního tvora pečlivě zvažujícího “pro a proti”. Opak je ale pravdou.
I jednotlivec může svou činností omezit emise skleníkových plynů. Není od věci vědět, jaké návyky zatěžují životní prostředí více a jaké méně. A to i přesto, že je termín „uhlíková stopa jednotlivce“ do určité míry kontroverzní a nezbavuje odpovědnosti velké firmy.
Emise skleníkových plynů jsou dnes často skloňovaným termínem. Nejde o žádný vzdálený pojem. Každý výrobek, průmysl, banka, stát, ale i člověk k nim přispívají a vytvářejí tak vlastní uhlíkovou stopu. Nyní jde o to, zda a kdy se podaří nárůst emisí zastavit.
Projekt Sázíme Česko vsadil na emotivní a nákladný marketing na sociálních sítích. K výsadbě stromků tím přitáhl tisíce lidí, kteří od Sázíme Česko nakoupili sazeničky po 69 korunách a jako dobrovolníci je zdarma sází v holinách po kůrovci. Sázíme Česko slibovalo obnovu lesů v ČR a zpomalení klimatických změn, podle kritiků kampaně však jde spíš o tvrdý byznys a zelené lhaní.
Norsko chce pokračovat v dalším ukládání oxidu uhličitého pod mořské dno. O povolení se nyní hlásí dalších šest firem, převážně z ropného průmyslu. Již v minulosti Norsko udělilo povolení pro další oblasti. A je tak, pokud jde o ukládání uhlíku pod zem, lídrem.
Současná forma cestování je odpovědná za plnou pětinu všech emisí CO2 na světě. Přechod na elektrokola je tak výhrou pro životní prostředí a tím i pro nás všechny. Studie prokázaly, že na vzdálenost do deseti kilometrů ve městech je elektrokolo nejrychlejší dopravní prostředek a navíc neprodukuje skleníkové plyny.
Emise skleníkových plynů je možné transportovat pod mořské dno, kde se promění v kámen. Nesmysl? Nikoliv. Na výzkumu již pracují experti z Kanady.
Závěry klimatické konference COP27 vzbuzují rozporuplné emoce. Na jedné straně jsme se přiblížili ke klimatické spravedlnosti, na straně druhé jsou závazky ke snížení emisí skleníkových plynů stále méně ambiciózní.
Česko si bude moci nejspíše sáhnout na další miliardy v rámci Národního plánu obnovy a iniciativy REPowerEU, která má státům pomoci zvýšit nezávislost na ruských palivech. Stávající návrh ale počítá s významnými investicemi do fosilních projektů.
