První měsíce roku 2024 přinesly několik důležitých legislativních novinek na úrovni Evropské unie týkajících se klimatu. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.
Internetová úložiště mají ročně za následek vznik více než 900 milionů tun CO2. Data uložená v digitálním prostoru, streamovací služby i e-mail spotřebovávají elektřinu pojící se s emisemi. Světová iniciativa Let's Do It World proto spustila Den digitálního úklidu.
Uzavření dvou uhelných elektráren miliardáře Pavla Tykače není jen údajnou hrozbou pro energetickou stabilitu Česka, ale také významnou úsporou emisí oxidu uhličitého. Tyto elektrárny totiž stojí za skoro desetinou emisí CO2 celé země.
Na zalesňování v Česku není prostor, z offsetových projektů tu může fungovat regenerativní zemědělství nebo lepší management v lesích, uvádí Ondřej Tarabus, který se v dánské nevládní organizaci Preferred by nature věnuje validaci a certifikaci offsetů.
Snaha snižovat emise CO2 v obchodním řetězci není jen o solárních panelech na střeše či výměně chladicího plynu, ale i o edukaci zákazníků, aby jedli třeba méně masa a více zeleniny či rostlinných výrobků.
Letos v prosinci dojde k prvnímu oficiálnímu vyhodnocení plnění Pařížské dohody o změně klimatu na konferenci COP28. Již teď je z dostupných dat jasné, že se nepodaří udržet nárůst globální teploty pod 1,5 °C.
Tlak na snižování uhlíkové stopy se zvyšuje a s tím také roste poptávka po řešeních, které firmám mohou pomoci splnit jejich cíle. Jedním z nich mohou být uhlíkové kompenzace, neboli offsety.
Od 1. října začalo platit takzvané uhlíkové clo. To má doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami, který bez uhlíkového cla znevýhodňuje výrobce v Evropské unii. Týkat se bude firem dovážejících energeticky a emisně náročné komodity.
Spotřebitelské chování má větší vliv na dosažení klimatických cílů, než se zdá. Tvůrci politik ale skutečné behaviorální faktory málokdy zohledňují a automaticky chápou člověka jako racionálního tvora pečlivě zvažujícího “pro a proti”. Opak je ale pravdou.
I jednotlivec může svou činností omezit emise skleníkových plynů. Není od věci vědět, jaké návyky zatěžují životní prostředí více a jaké méně. A to i přesto, že je termín „uhlíková stopa jednotlivce“ do určité míry kontroverzní a nezbavuje odpovědnosti velké firmy.
