Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Český hydrometeorologický ústav pravidelně monitoruje kontaminaci vod pesticidy, které se do ní dostávají zejména z polí. Z pohledu kontaminace sou nejzávažnější herbicidy, protože se aplikují rovnou na zem, nikoliv na rostlinu jako takovou.
Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou ...
Mikroplasty se našly na Mount Everestu, v Mariánském příkopu, v lidské stolici, v placentě, v krvi nebo v plicích. Dávno to není jen o znečištění moří. Mikroplasty jsou na mnohem ...
Šest základních a mateřských škol získalo od řetězce Lidl ve spolupráci s programem Skutečně zdravá škola peníze na vybudování jedlých zahrad. Cílem projektu je podpora zdravějšího a udržitelnějšího stravování ve školách, žáci se navíc dozvědí víc o původu potravin.
Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Komunitní zahrada MetroFarm funguje pouhé tři roky. Za tu dobu se však stačila rozrůst do tří velkých projektů a stará se o několik hektarů půdy na území Prahy. Rozšiřovat se ...
Světové lesy mizí, za posledních třicet let se jejich plocha snížila o více než desetinu. Hlavní příčinou tohoto úbytku je zemědělství, konstatuje mimo jiné nová obsáhlá 160stránková zpráva Organizace pro ...
Jsme přímými svědky procesu, kdy život na Zemi s nebývalou rychlostí ztrácí svoji pestrost – navždy mizí různé druhy rostlin, živočichů i hub. Tempo vymírání je přitom o jeden až dva řády rychlejší než v posledních deseti milionech let. Na vině je několik faktorů od ubývání biotopů v důsledku intenzivního zemědělství přes nadměrný lov především ryb, znečištění pesticidy až po klimatickou změnu.
Za nedostatek vody v krajině a sucho mohou často úpravy prováděné v minulosti. Revitalizace je ve většině případů možná. Finanční částky na projekty však šplhají do stovek milionů.
Pojďme sázet spoustu stromů, zastavíme klimatickou změnu. Tak jednoduché to ale není. Sázet stromy je fajn z hlediska biodiverzity, v rozpálených městech se navíc také budou brzy hodit. Jen nelze očekávat, že tím lidstvo vyřeší hrozbu změny klimatu. Snadná řešení jsou svůdná, ale pro řešení komplexních problémů nefungují.