Hospodařit převážně s jednou dřevinou a jen jedním způsobem přestalo být na velké části našeho území udržitelné. Základní zásadou pro hospodaření v lesích by mělo být rozložení rizika, zejména prostřednictvím pestrosti druhové skladby a struktury lesa a rozrůzněním způsobů hospodaření v něm.
Na firemním jednání, v oficiálních dokumentech i v médiích se to dnes hemží pojmy a zkratkami, které je někdy těžké rozklíčovat. Přinášíme proto základní přehled těch klíčových a nejčastěji používaných pojmů, pro přehlednost řazených abecedně.
Je glokalizace jen další buzzword, nebo funkční přístup k řešení klimatické krize? A co vlastně konkrétně znamená?
Otázka, jak snížit uhlíkovou stopu dnes zaměstnává v menší či větší míře firmy po celém světě. Jednotlivé země či Evropská unie si sice dávají klimatické cíle, ale jejich plnění je poté z významné části závislé na firmách, které se na emisích skleníkových plynů v různé míře podílejí.
Firmy v Česku zatím snížily emise skleníkových plynů v průměru o 19 procent oproti výchozímu stavu. Globálním společnostem se to podařilo výrazně více, o 28 procent. České firmy mají zároveň méně ambiciózní cíle, vyplývá z průzkumu Globální hodnoty udržitelnosti v roce 2023 společnosti EY.
Kvůli sílícím dopadům klimatických změn a rostoucí nestabilitě světové ekonomiky organizace zvyšuje organizace Fairtrade po 12 letech minimální cenu kávy. Chce tím posílit ochranu drobných pěstitelů organizovaných ve fairtradových družstvech.
Letos navštívil Mikuláš s Čerty a Anděly nejen děti, ale i úředníky. Zavítal na čtyři ministerstva, která si v červnu vyslechla rozsudek ve věci „klimatické žaloby“. Ten jim ukládá zintenzivnit aktivity směřující k ochraně klimatu, což se však stále v dostatečné míře neděje. Všechny resorty proto vyfasovaly uhlí.
Téměř dva biliony dolarů by měly do roku 2030 každoročně posílat rozvinuté státy těm rozvojovým, aby mohly čelit klimatické změně. Rok za rokem se však ukazuje, že bohatí posílají nesrovnatelně méně, než by měli a mohli. Česko zaostává dokonce významně.
Klimatická změna dopadá na farmáře po celém světě. V Africe mají stále větší problémy s pěstováním oblíbené odrůdy kávy arabica, v Česku letošní horko a přívalové srážky poničily úrodu chmele. Mnozí výrobci potravin proto spolupracují s farmáři a pěstiteli.
Vysadit jeden bilion stromů do roku 2050, to je cíl, který si organizace Plant-for-the-Planet stanovila zhruba před čtyřmi roky. Nigerijec Chiagozie Udeh, bojovník proti dopadům klimatické změny, potvrzuje, že se jedná o ambiciózní cíl, k jehož dosažení může výrazně pomoci štědrost investorů a společností po celém světě.
