Klimatická změna ztrojnásobila počet obětí vlny veder, která Evropu postihla koncem června. Aktuální studie uvádí, že horko způsobilo ve dvanácti velkoměstech 2300 úmrtí, z nichž 1500 přisuzuje přímo klimatické krizi.
Dnešní a čtvrteční noc bude na řadě míst v Česku tropická, předpovídal Český hydrometeorologický ústav. V Praze už to byla i ta pondělní, čímž hlavní město stvrdilo svůj statut nejteplejšího místa v Česku, které má největší problém s tepelnými ostrovy.
Dlouhé vlny veder mohou být nebezpečné hlavně pro starší osoby, malé děti, lidi pracující venku nebo osoby s dalšími zdravotními problémy. Jak se během horkých dní chránit tak, abychom zatížili organismus co nejméně, radí lékařka Marie Bourne.
Vlny veder trápí v létě obyvatele měst, kteří jsou ohroženější i kvůli častějším tropickým nocím. V Praze má proto vzniknout mapa „oáz“, kam by bylo možné se přes den přijít ochladit. Po celé republice se také hodně sází na pítka a mlžítka.
Na zdravotní systém dopadají čím dál tím častěji důsledky klimatické změny a znečištění životního prostředí. Lékařům má pomocí nový internetový kurz, který propojuje téma lidského zdraví a životního prostředí.
Riziko zásahu během nejteplejších dnů je u dětí a dospívajících až o 70 procent vyšší než obvykle. Vyplývá to z nového výzkumu brněnské Masarykovy univerzity a centra Recetox. Zdravotní systém kvůli vlnám veder čeká větší vytížení.
Extrémní teploty mají jen v Evropě ročně na svědomí asi 175 tisíc lidí. Vedro však není jediný projev klimatické změny, který se dotýká zdraví. Praktická lékařka Marie Bourne, která již druhým rokem přednáší pro budoucí doktory na 3. lékaře fakultě, upozorňuje i na další rizika.
S tím, jak země jižní Evropy čelí vlnám veder, zintenzivněným klimatickou změnou, hledají turisté země, kde se trochu ochladí. Jako dovolenkové místo posilují severské státy nebo Baltské moře.
Klimatická změna má negativní vliv na zdraví lidí. Nejvíce se na lidských životech v naší části Evropy podepisují vlny veder. Podle vědců nejvíce ohrožují seniory v Praze a Jihomoravském kraji. Úplně nejhůře si ve statistikách vedou samy žijící ženy nad 84 let.
Lidé se v letních měsících doslova dusí ve vlastní šťávě. Horka zastihla česká sídla nepřipravená a v mase betonu se drží dlouho do nočních hodin. V takových podmínkách se těžko existuje, natož pracuje. Zákony ale na teplotní maxima v domácnostech nepamatují.
