Na šesti čerpacích stanicích Orlen Benzina letos v červnu začali pokusně sbírat od řidičů použitý kuchyňský olej. Roste totiž hlad po palivech z odpadů, které distributorům pohonných hmot pomáhají každoročně plnit povinné procento snižování emisí.
Už déle než rok měla fungovat v Chrášťanech u Prahy nová optická třídička Pražských služeb. Dodavateli se nedaří systém schopný vytřídit až patnáct druhů materiálů rozběhnout, protože slepenec technologií od různých výrobců se zasekává.
Hyzdí okolí, někdy ohrožují životní prostředí a pachatel je zpravidla neznámý. Černé skládky jsou prakticky u každého města a jejich úklid obcím ukrajuje peníze z rozpočtu. Jenom přistavení kontejneru vyjde zhruba na deset tisíc korun.
V Česku se podle odhadů ročně vykouří tolik jednorázových e-cigaret, že by z jejich baterek mohly být akumulátory pro více než 500 elektroaut. Kuřáci často nevědí, kam s nimi, a firmy pověřené jejich sběrem, mlží, když se o jejich recyklaci začne mluvit.
Zelená politika EU dává vzniknout novým byznysovým modelům. Jedním z nich je oběh odpadních plastů. Do něj se zamýšlí pustit rafinérská a petrochemická skupina Unipetrol, a to s využitím chemické recyklace.
Jihomoravská obec Sudice se 480 obyvateli by za rok 2023 mohla od tabákových firem dostat na úklid „vajglů“ 2 064 korun. Celkově by tabákový průmysl měl mezi většinu českých obcí od tohoto roku začít rozdělovat přes 80 milionů korun.
Ministerstvo životního prostředí se chystá zpoplatnit “černé pasažéry” v odpadovém hospodářství obcí . Platit by se mohlo za letáky, noviny, nábytek, matrace, textil, plastová okna, plastové hračky, zahradní náčiní, barvy a laky, a dokonce i gastroodpad.
Na Slovensku se PET lahve a plechovky zálohují od začátku minulého roku. Jediný, kdo proti němu při zavádění protestoval, byly odpadové firmy. A nejsou spokojeny ani dnes. Vadí jim, že musí zajistit minimální procento recyklace všech plastů, z nichž toho nejžádanějšího v popelnicích ubylo.
Čtyři hnědouhelné lomy v Ústeckém kraji se měly po ukončení těžby zatopit vodou. Jenže podle vodohospodářů to nedává smysl. Bez stabilního přítoku se voda z jámy jen odpařuje, takže by se musela draze doplňovat. Pro jámy se proto hledá nové uplatnění.
Nejcennějším prvkem při recyklaci lithno-iontových bateriích není lithium. Elektroauta nehoří častěji než auta na fosilní paliva. Baterie do mobilů bychom rozhodně doma neměli rozebírat, ani když se tváří vybitě. Co dalšího se říká o lithiových bateriích?
