V roce 2019 bylo v zemědělství celosvětově použito 12,5 milionů tun plastů a dalších 37,3 milionů tun bylo použito na balení potravin. Většina jsou jednorázové plasty, které zůstávají v životním prostředí – přímo na místě nebo jsou odváty větrem pryč. V obou případech se rozpadají na mikroplasty, a to i tehdy, když byly odvezeny na skládku. Odtud snadno znečišťují půdu, vodu i vzduch.

Produktivita orné půdy se snižuje s plastovým znečištěním. Mikroplasty se dostávají do rostlin a živočichů, a tím i do našich potravin. Spolu s nimi konzumujeme endokrinní disruptory (látky ovlivňující hormonální systém, pozn. aut.), patogeny a bakterie, které jsou na mikroplasty vázané. Zemědělství přitom znečišťuje půdu jak primárními mikroplasty (vstupem plastů vyrobených v malých rozměrech), tak i sekundárními mikroplasty (vznikají degradací a rozpadem větších plastů).

Není mulč jako mulč

Mikroplasty se uvolňují z plastových skleníků, z plastových fólií a netkaných textilií používaných k mulčování (metoda, kdy se pokrývá okolí rostliny materiálem tak, aby jim nemohly prorůst další rostliny, hlavně plevel, pozn. aut.), z polymerů, kterými se obalují jednotlivé granule hnojiva s řízeným uvolňováním živin, ze zavlažovacích hadic nebo ze silážních plachet. Plasty pomáhají zemědělcům v produkci plodin, ale během jejich používání a následné špatné likvidaci vytvářejí velké množství mikroplastů, z nichž část skončí v pěstovaných produktech, které potom sníme.

Půda krytá mulčem je odolnější vůči erozi nebo vysychání. Je to opatření, které může zlepšit stav půdy. Je ale potřeba mulčovat správně. Máte za domem záhon s jahodami a používáte netkanou mulčovací textilii? Vlivem slunečního záření, deště nebo kyselin v půdě tato textilie degraduje a uvolňuje do půdy mikroplasty.

Příroda přichází rychle o rozmanitost. Na vině je intenzivní zemědělství, pesticidy i klimatická změna
Jsme přímými svědky procesu, kdy život na Zemi s nebývalou rychlostí ztrácí svoji pestrost – navždy mizí různé druhy rostlin, živočichů i hub. Tempo vymírání je přitom o jeden až dva řády rychlejší než v posledních...

Správný mulč je tvořen odumřelými rostlinnými zbytky, které se rozkládají a uvolňují do půdy živiny. Naproti tomu netkaná textilie půdu „obohatí“ maximálně tak o plasty. Mulčování plasty je jedním z největších zdrojů mikroplastů v zemědělství.

Mikroplasty sypeme přímo na pole

Hnojiva s řízeným uvolňováním živin (CRF – controlled-release fertilizers) si můžeme představit jako malou kuličku hnojiva obalenou nejčastěji plastem. Tento obal je „naprogramovaný“ na dobu, kdy se má hnojivo do půdy uvolnit, což záleží nejčastěji na teplotě a vlhkosti půdy. CRF jsou někdy prezentovány jako udržitelné, protože se těmito hnojivy předchází přehnojení a je potřeba méně pojezdů zemědělské techniky. Takto se mohou aplikovat také pesticidy a i jednotlivá semínka mají někdy podobný obal.

Mikroplasty: Jak vám chutná kreditka? Každý týden sníme jednu
Mikroplasty se našly na Mount Everestu, v Mariánském příkopu, v lidské stolici, v placentě, v krvi nebo v plicích. Dávno to není jen o znečištění moří. Mikroplasty jsou na mnohem méně dostupných místech světa, tak proč by...

Nejčastěji se na obal používají plasty, které jsou díky svému rozměru samy o sobě primárními mikroplasty. Zemědělec tak úmyslně znečišťuje svoje pole. Obaly zůstávají v půdě i dlouho poté, co bylo hnojivo, pesticid nebo semínko uvolněno. I díky těmto praktikám je zemědělství větším přímým znečišťovatelem životního prostředí primárními mikroplasty než například kosmetika, jejíž problematika se již dostala více do popředí.

Z kuchyně na kompost, z kompostu do půdy

Někdy mikroplasty na pole posílají i nezemědělci. Kompost si může každý udělat na zahrádce, ale ve velkém vzniká třeba v městských kompostárnách. Můžeme tak ovlivnit, co se dostane do půdy. Bezpochyby sem patří zbytky zeleniny a ovoce jako jsou slupky nebo ohryzky. Za zvážení stojí už skořápky od vajíček, které se v některých kompostárnách nestihnou rozložit. A co třeba takové čajové sáčky?

I obyčejné papírové čajové sáčky mohou být až z 25 procent z plastu. Rozhodně by se tak neměly vyhazovat do bioodpadu, ačkoli je tam někteří vyhazují. Už vůbec se do hnědé popelnice nesmějí vyhazovat plastové čajové sáčky, i kdyby byly z bioplastu – nejen že si z nich do jednoho šálku čaje vylouhujete až 3,1 miliard mikroplastů, další mikroplasty by se uvolňovaly do kompostu a do půdy po aplikování kompostu. Tyto sáčky poznáte tak, že jsou většinou ve tvaru pyramid.

Některé papírové kelímky, například na kávu s sebou, o sobě také tvrdí, že jsou kompostovatelné. Většinou jsou ale zevnitř potaženy vrstvou plastu, takže když skončí na kompostu, bude tam nejen papír, ale i plast, který se  bude rozpadat na menší a menší částečky.

Přidávat kompost do půdy je dobrá praxe, je alternativou pro statková hnojiva. Obohacuje zemědělskou půdu o organickou hmotu, které v současnosti v české půdě ubývá. Větší obsah organické hmoty pomáhá zadržovat vodu v půdě, pomáhá předcházet erozi a poskytuje rostlinám potřebné živiny. Když bioodpad vyhazujeme do hnědých popelnic, děláme tím službu půdě. Je ale potřeba dávat si pozor na to, co na kompost patří.

Všechno souvisí se vším. Z plastů se na poli stanou mikroplasty, ty se dostanou do rostlin a plodů, které potom sníme my anebo zvířata, která chováme na maso. Jak mikroplasty dokáží migrovat z půdy až do takové jahody? Nebo do ovce? Co udělají mikroplasty v půdě s fazolemi? O tom se dočtete v dalším díle seriálu o mikroplastech v půdě.

Článek byl publikován na webu Živá půda.