Česko hodlá přispět k tomu, aby se Evropská unie stala do roku 2050 uhlíkově neutrální. Tento cíl ale nesplní bez podstatných změn ve stavebnictví. Jakých? To popisuje Antonín Lupíšek, odborník na udržitelnost budov z ČVUT.
Na vysoké škole založil spolek snažící se o co „nejzelenější“ univerzitní půdu. Dnes Matěj Pokorný prodává oblečení značek, u nichž se snaží garantovat, že patří mezi ty nejvstřícnější k životnímu prostředí.
Chov lososů na farmách má být jedním ze způsobů, jak zajistit dostatek proteinů pro narůstající počet lidí na planetě. Současné podmínky ale nejsou dobré. Problematické jsou zdroje krmiva, dopad farem na podmořský život i život samotných ryb v klecích.
Velké a střední firmy loni zase o něco více řešily uhlíkovou stopu a veškeré legislativní náležitosti spojené s příchodem povinného nefinančního reportingu. V korporacích se zaobírali i cirkularitou odpadů, obaly nebo instalací fotovoltaiky na střechy.
Stát se sice nemusí řídit principy udržitelnosti a ESG, měl by měl jít ale příkladem. Jak na tom státní rozpočet v tomto ohledu je, začíná zkoumat tým Oty Melchera na ministerstvu financí. Některé podmínky by už nyní mělo splňovat rozdělování peněz z EU fondů.
Závazek dosáhnout do roku 2050 neutrality CO2 je u technologického giganta ambiciózní. Canon zvolil cestu prodlužování životnosti výrobků nebo zodpovědného využívání materiálů včetně eliminace jednorázových plastů a polystyrenových obalů. Provozuje také unikátní „centrum pro udržitelnost“.
Ekonews doporučují deset knih o udržitelnosti, ekologii a změně klimatu. Ať už volíte klasickou knihu, elektronickou nebo třeba audioknihu, je toho spousta na výběr.
V šatnících se vrší desítky až stovky kusů oblečení, které člověk neunosí. Může to být 30 procent věcí, bezpochyby i víc. Pro někoho se však může stát váš svršek důvodem, proč se nevydat na nákupy nového oblečení. Je totiž lepší udržovat věci „v oběhu“, než přidávat další kusy na hromadu textilního odpadu kontaminujícího celou planetu.
Zelená tvrzení módního průmyslu bývají špatně ověřitelná. Vybrali jsme pět takových, která se často opakují a na které si dát při snaze nakoupit módu udržitelně pozor.
Caitlin Southwicková se rozhodla hledat šetrnější alternativu ke stovkám kilogramů odpadu a toxickým chemikáliím, které ve své práci používala. Dnes pomáhá podobná řešení hledat muzeím, galeriím a divadlům po celém světě.
