S novým linem, kobercem či kusovým nábytkem si lidé občas do domácnosti přinesou i chemikálie, které mohu poškodit jejich zdraví. Ekonews si vyslechla příběhy lidí, kteří tuto zkušenost mají. Navíc se přesvědčili, že je zákony a normy před jedy v domácnostech nedokážou spolehlivě ochránit. Závazné limity totiž existují jen pro některé vnitřní prostory, například školy či nemocnice.
Lucie a Karel si před dvěma lety na Jindřichohradecku postavili dům a těšili se, že v něm budou chalupařit a občas pohlídají vnoučata. Ve dvou místnostech si nechali jako podlahovou krytinu položit vinyl, v ložnici a pracovně, a to v kombinaci s podlahovým topením.
Po dokončení domu si ale pár, který si nepřál zveřejnit celá svá jména, právě v pokojích s podlahovým topením všiml výrazného zápachu. Připisovali jej „vůni novoty“, větrali a mysleli si, že brzo vyvane. To se ale nestalo. Navíc po každém pobytu v domě Lucie trpěla ostrými bolestmi hlavy, záněty dutin, dráždivým kašlem a bolestí žaludku.
„Po téměř dvou letech se problémy vystupňovaly. Proto jsme se obrátili na Státní zdravotní ústav, který v domě provedl měření látek v ovzduší (redakce Ekonews má protokol k dispozici, pozn. aut.). Byly naměřeny značně zvýšené koncentrace látek xylen a styren, a to více než dvojnásobně oproti referenčnímu limitu,“ říká Lucie.
Ivana Hrubcová ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem z Oddělení faktorů prostředí poslala společně s protokolem následující vyjádření: „Nalezené chemické látky v ovzduší by mohly ukazovat na problém s lepidlem pod PVC, které se zahřívá působením podlahového topení a uvolňují se organické látky. Limity jsou překročeny a pobyt v místnosti může způsobovat osobám problémy. Vyhláška č.6/2003 je určena pro pobytové místnosti, nezahrnuje byty, ale je to vodítko pro hodnocení. Konkrétně na byty není legislativa stanovena.“
Kolotoč reklamací bez výsledku
Výsledky paní Lucii šokovaly. „Když si koupíte výrobek od renomovaného prodejce, tak by se něco takového nemělo stát. Obrátili jsme se tedy na firmu Jupeko, která vinyl pokládala, a ta po obhlédnutí stavu podlahovou krytinu v dolní části domu na naše náklady odvezla,“ popisuje komplikace žena a podotýká, že od té chvíle se rozjel kolotoč reklamací.
Jupeko totiž sice podlahu pokládá a prodává, jejím výrobcem je ale firma Fatra z Napajedel, která po vlastním měření pochybení odmítla. „Dle doloženého protokolu Státního zdravotního ústavu byly měřením identifikovány látky, které se v podlahové krytině nevyskytují,“ sdělila v emailu Viera Zárecká, technik kvality společnosti Fatra. „Mrzí nás situace, do které se zákazník dostal, nicméně jsme si jisti, že zápach v místnosti není způsoben podlahovou krytinou od nás. (…) Na základě naměřených výsledků konstatujeme, že dodaný reklamovaný vzorek podlahové krytiny obsahoval pouze standardní složení podlahové krytiny a neobsahoval nic, co by mohlo způsobovat zmiňovaný zápach,“ dodává Zárecká.
Následně zamítla reklamaci i firma Jupeko. „Reklamace byla v zákonné lhůtě postoupena jak výrobci podlahové krytiny, tak výrobci stavební chemie (značky Bostik). Oba vyloučili, že naměřené hodnoty dle Státního zdravotního ústavu by jejich výrobky obsahovaly. Z těchto důvodů byla reklamace zamítnuta jako neoprávněná,“ vyjádřila se k věci firma Jupeko.
„Dnes je dům v podstatě nemožné užívat. Celou situací nám vznikly nemalé náklady na pořízení jiné podlahové krytiny. Peníze na výměnu krytiny v pokojích, kde není podlahové topení, nemáme. Stejně tak jsme došli k tomu, že náklady na právní služby a další testování bychom neunesli,“ sdělila Ekonews paní Lucie.
„Dům větráme, ale nepřebýváme v něm. Poslední návštěvu jsem odstonala, teď už jsem tam týdny nebyla a jsem zdravá,“ říká Lucie, která neví, co s nemovitostí bude dál. Myslí si, že uvolňování chemie souvisí s podlahovým topením, které vinyl zahřívá. Podle firmy Jupeko ale měla být kombinace topení a podlahy v pořádku.
Hledání zdroje zápachu
Podobný problém řeší paní Jaroslava, která se s manželem a devítiletým synem přestěhovala před dvěma lety do dřevostavby. „Syn byl vždy zdravý, ale tak půl roku po nastěhování se u něj začaly vyskytovat alergické příznaky, dušnost, je častěji nemocný. Podobně se z ničeho nic objevily alergie i u mě,“ říká Jaroslava. V jejich případě je ale složité určit, co přesně v domácnosti je toxickým zdrojem, protože většina vybavení včetně vinylové podlahy je nová.
„Laboratoř nám naměřila v ložnici zvýšenou hladinu acetaldehydu, téměř desetkrát vyšší než referenční hodnota pro čichový práh (acetaldehyd je bezbarvá kapalina štiplavého zápachu, pozn. aut.). Ten může pocházet z lina, nábytku z překližky, nebo z barviv. „Kdybych ale měla měřit každý kus nábytku v každé místnosti, tak se nedoplatím,“ upozorňuje žena.
„Přestěhovali jsme se z bytu do domu na vesnici, kousek od lesa, a takové potíže jsme si opravdu nepředstavovali,“ shrnuje. Rodina se ještě chystá oslovit stavbyvedoucího a začít zkoumat, jestli nemůže být problém přímo v konstrukci.
Závěr laboratorního testu je ten, že „obtěžování zápachem“ může mít negativní vliv na kvalitu života, a tedy i zdraví. Laboratoř se odvolává na názor Světové zdravotnické organizace, podle níž je zdraví definováno jako stav „fyzické, psychické a sociální pohody, a ne pouhá absence nemoci či vady“.
Stávající pravidla nestačí
Podle Vojtěcha Rossmanitha z advokátní kanceláře Trávníček a Rossmanith, která se specializuje na medicínské právo, je problematika zdravotní újmy v kontextu domácího vybavení s potenciálním obsahem nebezpečných látek velmi složitá a výsledek nejistý.
„S konkrétním případem tohoto typu jsem se nesetkal, ale v obecné rovině je velmi složité prokazovat škodlivost nějakých výparů nebo záření a jejich dopad na zdraví. Musí být jasně prokazatelná spojitost mezi jednáním a následkem, což často obnáší složité znalecké zkoumání,“ říká Rossmanith s tím, že tyto spory jsou poměrně vzácné. „Pokud bych takového klienta měl, potřeboval bych minimálně laboratorní test a doklad o dopadu na zdraví poškozeného. Určitě bych klienta do sporu bez podkladů nehnal jen tak,“ dodává advokát.
Podle Karolíny Brabcové, vedoucí kampaní za zákaz toxických látek ve spotřebním zboží ze spolku na ochranu prostředí Arnika, je pro spotřebitele těžké se na trhu orientovat a vybrat si vybavení, které nebude uvolňovat toxické látky.
„Existují sice obecné normy zakazující nejtoxičtější látky ve všech druzích zboží včetně nábytku, které nesmí obsahovat zakázané látky dle legislativy REACH (například těžké kovy či jednotlivé ftaláty). To, co ale lidem často vadí, tedy chemický zápach z nového nábytku, pochází z takzvaných organických těkavých látek, které jsou v nábytku regulovány minimálně,“ říká.
Inspekce zkoumá podlahové krytiny
Organické těkavé látky mají stanovené limity pro vnitřní ovzduší pouze některých veřejných budov, jako jsou školky, sociální zařízení či nemocnice. „Ty ale neplatí pro domácnosti. Pokud tedy zákazník zjistí, že zakoupený nábytek vypouští více těchto látek, než je povoleno ve školkách, stejně nemá zákonný nástroj, jak zboží reklamovat či jinak se domoci svých práv,“ uvádí Brabcová.
V současné době se podle ní uvažuje o omezení širšího okruhu látek ve spotřebním zboží obecně. Výsledky se ovšem nedají očekávat brzy.
Česká obchodní inspekce v současné době provádí akci zaměřenou na kontrolu podlahových krytin včetně testování, výsledky ale budou až v příštím roce. Podle vedoucí tiskového oddělení inspekce Jany Jelínkové jsou konkrétně podlahové krytiny „stavebním výrobkem“ ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011, protože k němu existuje harmonizovaná evropská norma.
„Spotřebitel si může vyžádat k výrobku kopii Prohlášení o vlastnostech a součástí návodu k použití je i informace o splnění požadavků na obsah chemických látek (mj. pentachlorfenolu a emisí formaldehydu),“ napsala Ekonews Jelínková.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
