Miliardy litrů paliva, hory vyprodukované oceli a betonu, stovky zásahů do energetických systémů a zničená příroda. Nová studie spočítala emise za dva roky války. Podle autorů a zástupců ukrajinské vlády by prudký nárůst emisí na Ukrajině mohl Rusko stát miliardy dolarů na dodatečných reparacích.

Téměř milion hektarů polí a lesů v plamenech, stovky zařízení energetické infrastruktury vyhozených do povětří a obrovské množství oceli a cementu použitého k opevnění stovek kilometrů frontových linií. Emise z dvouleté invaze činí podle dosud nejobsáhlejší studie o jakékoli válce zhruba 175 milionů tun CO2e, což odpovídá roční spotřebě 90 milionů aut.

„Oslabení ukrajinské ekonomiky bylo více než kompenzováno emisemi z konfliktu, přesunem lidí a výroby do jiných zemí a celosvětovým prudkým nárůstem vojenských výdajů,” uvádějí autoři zprávy z Initiative on Greenhouse Gas Accounting of War (IGGAW).

Podle studie, která využívá nejnovější recenzovanou metodiku pro vyčíslení nákladů na každou tunu vypuštěného uhlíku, by Ruská federace měla splatit účet ve výši 32 miliard amerických dolarů. Tolik by teoreticky stálo splacení „klimatických reparací” za první dva roky války. Valné shromáždění OSN již v listopadu 2022 rozhodlo, že by Rusko mělo Ukrajině za válku reparace platit, k čemuž Rada Evropy vytvořila registr způsobených škod. Ten má zahrnovat i emise způsobené klimatickými změnami. K úhradě nákladů by mohl být použit i zmrazený ruský majetek.

Zpráva sdružení odborníků na monitorování uhlíkové stopy (IGGAW), financovaná západními vládami a nadacemi, vycházela ze satelitních snímků, informací ukrajinské vlády a průmyslového sektoru, údajů z otevřených zdrojů nebo rozhovorů s odborníky. Vyplývá z ní, že přibližně třetina válečných emisí pochází z vojenské činnosti, zejména z pohonných hmot používaných ruskými vozidly (přibližně 35 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého). Další třetina připadá na obrovské množství oceli a betonu, které bylo a bude zapotřebí pro obnovu Ukrajiny, zejména na sanaci škod způsobených na začátku války. Poslední třetinu mají na svědomí požáry, přesměrování letů, zásahy do energetické infrastruktury a pohyb téměř sedmi milionů ukrajinských a ruských uprchlíků.

Revize Green Dealu? Když někde ze snížení emisí ubereme, jinde musíme přidat, jinak to nejde, říká Niedermayer

„Válečné operace přímo prohlubují klimatickou krizi dvojím způsobem. Zaprvé, jak přesvědčivě ukazuje tato zpráva, vede k nezanedbatelnému navýšení skleníkových plynů. Zadruhé odčerpává zdroje, které by mohly být jinak použity pro boj s klimatickou změnou. Studie je cenným příspěvkem do debaty o společenském rozměru klimatické změny, konkrétně dopadu jednotlivých aktivit aktérů mezinárodních vztahů,” říká odborník na globální environmentální politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Tesař.

Za problematické považuje Jakub Tesař propojení výpočtu „válečného uhlíku” s reparacemi. „Válečné reparace jsou předmětem mezinárodního práva, nicméně klimatická stopa dle mých informací jejich předmětem dosud nikdy nebyla. Souvisí to zřejmě i s tím, že žádná mezinárodní smlouva nezakládá právní odpovědnost za škody způsobené klimatickou změnou” říká Jakub Tesař.

I zřízení tak zvaného fondu ztrát a škod, se kterým je otázka odpovědnosti za historické emise často spojována, je smluvně spojeno s odmítnutím právní odpovědnosti a kompenzací za škody způsobené klimatickou změnou. Zmiňovaná rezoluce Valného shromáždění OSN sice podle Tesaře vyzývá k tomu, aby bylo Rusko zodpovědné za škody způsobené agresí na Ukrajině, ale ani ta není právně závazná a vyjadřuje spíše převažující postoj mezinárodního společenství. „Jsem proto skeptický k představě, že Rusko bude v dohledné době donuceno k adekvátní platbě válečných reparací,” dodává Tesař.

Planeta se oteplí nejméně o 2,5 stupně. V Česku se musíme připravit na horké letní vlny

Problematický je podle něj také fakt, že reparace uvažují o kompenzaci za ztráty straně, která je z pohledu mezinárodního práva konfliktem poškozena. V případě sociálních nákladů emisí skleníkových plynů však nejsou poškozenou stranou pouze obyvatelé Ukrajiny, ale obyvatelé celé planety, včetně budoucích generací.

Hlavní autor zprávy Lennard De Klerk uvedl: „Rusko škodí nejen Ukrajině, ale i našemu klimatu. ‚Válečný uhlík‘ je možné vyčíslit a jeho dopady pocítíme celosvětově. Ruská federace by za to měla zaplatit, je to dluh, který má vůči Ukrajině a zemím globálního Jihu, které změnou klimatu trpí nejvíce.”

Ruslan Strilets, ukrajinský ministr ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů, řekl: „Dnes zveřejněná studie je nejaktuálnějším a nejdůkladnějším přehledem klimatických důsledků ruské invaze, která pomáhá rozptýlit válečnou mlhu obestírající mimo jiné i environmentální náklady války. Bude základním pilířem při řešení ukrajinského nároku na odškodnění, jež spolu s mezinárodními institucemi připravujeme.”

Alergici trpí více kvůli klimatické změně. Pylové sezóny jsou delší a náročnější

Jaké jsou ekologické dopady války na Ukrajině:

  • Požáry

Jejich rozsah a intenzitu ruská invaze výrazně zvýšila, a to na obou stranách fronty. Výzkumníci vypracovali postup spojování požárů s vojenskými příčinami, přičemž studie ukazuje, že vypálená pole a poničené lesy vydají za zhruba 23 MtCO2e. Podle satelitních snímků na 27 tisíc požárů spálilo téměř milion hektarů půdy. Asi tři čtvrtiny plochy se nachází v blízkosti frontové linie.

Zpráva uvádí, že požáry vyšší intenzity se objevují po celé zemi, protože lesníci, hasičské posádky a technika byli mobilizováni nebo převeleni do měst, což zpomaluje rychlost zásahu. Omezilo se také hašení požárů letecky, poškozena byla víc než třetina (38 %) ze 4 216 ukrajinských hasičských vozů.

  • Údery na energetickou infrastrukturu

V prvních týdnech války provedlo Rusko údery na ukrajinské sklady fosilních paliv. Zdaleka nejhorší však bylo poničení plynovodu Nord Stream, které vedlo k týdenní podmořské erupci metanu s dopadem na klima odpovídajícím až 14 MtCO2e. Předpokládá se, že několikaměsíční nekontrolovaný požár na vrtné plošině v Černém moři spálil více než 150 milionů metrů krychlových zemního plynu.

Nejméně patnáct ukrajinských ropných skladů postihly rozsáhlé požáry, které přispěly k emisím až ve výši 1,1 MtCO2e. Plynové rozvodné sítě utrpěly nejméně 277 zásahů. Výrazný dopad měl nejsilnější skleníkový plyn, hexafluorid sírový neboli SF6, který během konfliktu unikl v neobvykle vysokém množství. Předpokládá se, že při poškození sítě vysokého napětí do atmosféry uniklo přibližně 40 tun SF6, což odpovídá přibližně milionu tun CO2.

  • Odkloněné lety

Omezení a opatrnost z velké části vyčistily oblohu nad přibližně 18 miliony km2 Ukrajiny a Ruska, čímž se cesty mezi Evropou a Asií prodloužily o hodiny a stojí více leteckého paliva. Evropští a američtí dopravci mají vstup do ruského vzdušného prostoru zakázaný, australské a některé asijské společnosti se mu zase preventivně vyhýbají. Ty, které prostor využívají, jej oblétají severnější trasou. Předpokládá se, že emise z odkloněných letů činí něco přes 24 MtCO2.

  • Ukrajina se opevňuje, Evropa vyzbrojuje

Rusko i Ukrajina pokračují v rozšiřování stovek kilometrů opevnění. Ukrajina spustila rozsáhlý stavební program na ochranu kritické energetické infrastruktury a civilního obyvatelstva. Ruská invaze také vyvolala prudký nárůst vojenských výdajů, zejména v Evropě, zvýšila se poptávka po výbušninách, oceli a dalších vysokoemisních materiálech.

Celkové globální vojenské výdaje dosáhly v roce 2023 výše 2,4 bilionu dolarů a od roku 2022 se zvýšily o 6,8 procenta, což je nejprudší meziroční nárůst od roku 2009. Kromě výroby přispívají k produkci emisí také dálkové dodávky těžkých zbraní.

Avatar
Petra Schwarz Koutská

Petra vystudovala žurnalistiku a bezpečnostní studia na Univerzitě Karlově, poté působila jako bezpečnostní analytik či komunikační manažerka pro neziskový sektor. Nyní se snaží v rámci svého projektu přemostit propast mezi vědci a mainstreamovými médii, jimž zprostředkovává jejich názory na téma klimatické změny.