Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko jsou v přechodu na zelenou ekonomiku pod evropským průměrem. Vyplývá to z publikace o investicích do ochrany klimatu v zemích Visegrádské skupiny z Mezinárodního centra pro udržitelné finance.
Solární panely nad vinicí nebo chmelnicí budou možná brzy k vidění i v Česku. Kombinaci pěstování plodin a vyrábění elektrické energie, jež se nazývá agrivoltaika, umožňuje novela zákona, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Hotová by měla být v březnu.
V Německu bylo vloni instalováno 7,2 GW nových fotovoltaických elektráren. Přírůstek jejich výkonu tak meziročně vzrostl o 28 procent. Je to ale málo, pro splnění cíle pro rok 2030 by Německo potřebovalo třikrát tolik.
V souvislosti s energetickou krizí začíná být čím dál aktuálnější návrat k lokálním zdrojům palivového dříví. Jenomže než vyroste pořádný les, tak to je otázka minimálně jedné generace. Rychlejší je založení vrbovny, protože vrby produkují palivové dříví mnohem dřív.
Domácí fotovoltaika v Česku láme rekordy. V roce 2022 bylo instalováno víc 33 tisíc fotovoltaických elektráren, což je pětkrát více než v roce 2021 a zájem dál strmě roste. Zároveň je však stále fotovoltaika na rodinných domech v Česku dražší než v jiných evropských zemích. Nová právní úprava by to mohla změnit.
Družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) se pouštějí do instalací fotovoltaiky. Chtějí ušetřit za energie. Nepotřebují už licenci ani stavební povolení a díky nové vyhlášce si domácnosti mezi sebou energii lehce rozdělí.
Novela energetického zákona, označovaná také jako „LEX OZE 2“, má umožnit sdílení elektřiny prostřednictvím tzv. energetických komunit. Pro obce to ale zatím bude obtížné, pokud budou chtít sdílet elektřinu se soukromým subjektem.
Rychlý rozvoj fotovoltaických panelů mění způsob, jak lidé používají elektrozařízení. Téměř cokoli se dá napájet mimo síť od mobilu přes notebook až po ledničku či elektrokolo. Stačí, když svítí slunce.
S odklonem od fosilních paliv přichází i větší šance pro výstavbu nových větrných parků v Česku. Projektům hodně pomůže i nedávno schválený zákon přezdívaný „Lex OZE I“, který už prošel sněmovnou.
Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.
