Odpadky často nekončí jen v popelnicích, ale hromadí se kolem a znečišťují ulice. Pokuty za tyto černé miniskládky se obce ale většinou ani nesnaží vymáhat. Pokuta přitom může být až 50 tisíc korun.
Hlubinné úložiště jaderného odpadu se v Česku hledá už přes dvacet let. Nový zákon měl pomoci nalezení dohody mezi obcemi a státem. Podle obcí z něj ale vypadl důležitý bod, bez nějž budou jednání blokovat.
Kooperativa druhým rokem podporuje obce v tom, aby adaptovaly krajinu na změnu klimatu. Kvůli majetkoprávním vztahům to ale zatím jde pomaleji, než bylo v plánu. Aktuálně největší nadějí na změnu je intenzivnější zapojení obyvatel.
Desítky let radí městům a vesnicím, jak ušetřit co nejvíce peněz na účtech za elektřinu. Řešení vidí Michal Svoboda v komplexních projektech, které zahrnují důkladné zateplení, výměnu oken, žárovek i spotřebičů nebo vlastní zdroj energie.
Jihomoravská obec Sudice se 480 obyvateli by za rok 2023 mohla od tabákových firem dostat na úklid „vajglů“ 2 064 korun. Celkově by tabákový průmysl měl mezi většinu českých obcí od tohoto roku začít rozdělovat přes 80 milionů korun.
Přestože Češi sdílet elektřinu ještě nemohou, první energetická společenství vznikají v tuzemsku již několik let. Brzy by společná výroba pro obecní budovy, podniky i rodinné domy mohla začít fungovat. Vláda minulý týden poslala do Parlamentu potřebnou novelu.
Municipality ve Švédsku zamítly v letech 2020 až 2022 více než dvě třetiny projektů na výstavbu větrných parků. Největší podíl zamítnutých projektů byl zaznamenán v roce 2021, a to 75 procent.
Odpadový Oskar spolku Arnika už podeváté hodnotí tuzemské obce. Uspět v soutěži mohou ty, které produkují méně než 150 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele a rok. Pro drtivou většinu to je nedostižný cíl.
Novela energetického zákona, označovaná také jako „LEX OZE 2“, má umožnit sdílení elektřiny prostřednictvím tzv. energetických komunit. Pro obce to ale zatím bude obtížné, pokud budou chtít sdílet elektřinu se soukromým subjektem.
Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.
