Na zelené střechy se stále častěji instalují solární panely. Rostliny totiž zabraňují přehřívání panelů a ty díky tomu vydrží déle a vyrábějí více elektřiny. Panely zase stíní rostlinám, které jsou druhově pestřejší a lépe se jim daří. O dotaci na biosolární střechy stálo zatím šest desítek žadatelů.
Fotovoltaické panely a zelené střechy – dva ekologické prvky, které si na českých stavbách získávají stále větší oblibu. A pokud se zkombinují, každý z nich funguje lépe. Takzvané biosolární střechy, jak se zeleným střechám se soláry říká, totiž pracují v symbióze.
Zelená střecha se díky přistínění od panelů nepřehřívá tak výrazně, jako když je plná kačírku či dlaždic. „Tím pádem se minimalizuje ohřívání fotovoltaických panelů, což umožňuje jejich efektivnější fungování. Tudíž se maximalizuje výkon panelu,“ vysvětluje Petra Keclíková z brněnské společnosti GreenTop, která se na tento druh instalací zaměřuje.
Ve špičce je rozdíl dvacet procent
Odpar vody z vrstvy vegetace snižuje okolní teplotu a zvyšuje účinnost fotovoltaických panelů. Dokládá to mnoho studií, jako například tato z roku 2021 od vědců Technologické univerzity v Sydney. Po dobu osmi měsíců porovnává dva solární systémy na střechách – konvenční solární elektrárnu s druhou, kterou vědci usadili na střechu s folií a rostlinami. Výsledek? Zelená střecha zlepšila výkon až o 20 procent v době špičky a o 3,6 procenta po celou dobu experimentu.
Keclíková upozorňuje, že fotovoltaické panely mají svůj nominální výkon při teplotě 25 stupňů Celsia. Pokud je tepleji, jejich výkon klesá. „Každý stupeň Celsia navíc snižuje výkon o 0,3 až 0,5 procenta. Proto pokud chcete optimalizovat jejich výkon, je vhodné se snažit udržovat panely na teplotě 25 stupňů Celsia,“ radí Keclíková.
Střecha se přitom v létě může pořádně rozpálit. Třeba asfaltový střešní pás může mít i přes 80 stupňů. „Teplo sálá a ovlivňuje výkon fotovoltaických panelů. Proto pokud pod panely je zelená střecha, dochází přirozeně k ochlazení,“ konstatuje Keclíková.
Rostliny jsou rozmanitější a nespálí se
Panely naopak prospívají rostlinám na střeše. „Podporují totiž větší druhovou pestrost vegetace. Samozřejmě záleží, jaká vegetace se založí – pokud jde o rozchodníkový koberec, pak je tam sama o sobě nízká druhovost. Pokud se ale založí střecha pomocí druhově pestřejší směsi, pak členitost stanoviště pomáhá biodiverzitu udržet. Na biosolární střeše vzniknou místa, která jsou na slunci, v polostínu, ve stálém stínu, místa více i méně dotovaná vodou, povrch chráněný před větrem… To vše druhovou pestrost zvyšuje,“ říká Pavel Dostal, jednatel společnosti GreenVille service, která se těmito instalacemi zabývá.
Podle Jána Krivdy ze společnosti Retex, která z recyklovaných PET lahví a oděvů vyrábí textil mimo jiné pro zelené střechy, lze předpokládat, že i ve velmi horkých dnech díky stínu panelů nedojde ke spálení rostlin. „Zejména v letních měsících může kombinace FVE a zelené střechy zabránit přehřívání střechy, což zvyšuje tepelnou pohodu v budově a zároveň snižuje nároky na případnou klimatizaci objektu,“ zmiňuje Krivda.
Biosolární střecha nejsou panely na trávě
Další výhodou kombinace solárů a zelených střech je, že panely vydrží déle. „Zelené střechy totiž pomáhají regulovat teplotu kolem panelů, což napomáhá delší životnosti panelů díky sníženému tepelnému namáhání. K určení rozsahu tohoto dopadu jsou však nutné studie,“ podotýká Martin Rožnovják, jednatel zlínské společnosti Green Evolution.
Pokud má ale biosolární střecha správně fungovat, je podle něj nutné, aby rostliny nevrhaly na panely stín. K tomu slouží biosolární konstrukce, které jsou oproti klasickým fotovoltaickým konstrukcím pro ploché střechy vyšší. „Díky tomu se pod panely dostane voda a více světla,“ doplňuje Rožnovják. Dalším plusem biosolární střechy je, že konstrukce je již přitížena váhou skladby zelené střechy, není proto nutné používat nevzhlednou dodatečnou zátěž.
„Často se setkávám s instalacemi, kde fotovoltaika není integrována přímo nad zelenou střechu, ale je na samostatné kačírkové ploše a v okolí je zelená střecha. To ale není biosolární střecha zvyšující biodiverzitu,“ upozorňuje Rožnovják.
Dostal doplňuje, že pod pojmem biosolární střecha se nerozumí jakákoli kombinace zelené střechy a fotovoltaiky, ale pouze kombinace, při které si zelená střecha a fotovoltaika navzájem neubírají místo. „Tedy fotovoltaika musí být vyvýšená nad vegetací. Položit jednoduše panely na povrch zelené střechy by byla chyba,“ podtrhuje Dostal.
Biosolární střecha je také specifická v tom, že se na ní lidé mohou dobře pohybovat. „Díky tomu pracovníci, kteří danou fotovoltaickou elektrárnu instalují a servisují, mohou elektrárnu obsluhovat,“ zdůvodňuje Krivda.
Každá druhá střecha je biosolární
Zájem Čechů o biosolární střechy roste. K jejich popularitě podle Keclíkové významně přispěla energetická krize, která všechny nutí chovat se hospodárně a ekologicky. „Ohledně problematiky FVE bylo v počátku spousty neznámých, ale troufám si říci, že v dnešní době se i toto odvětví již stabilizovalo. Biosolární střechy chtějí jak společnosti, tak koncoví zákazníci, neboť jejich přínos je velmi rychle patrný a měřitelný. Zájemců přibývá,“ hodnotí Keclíková.
Letos je podle Keclíkové téměř každá druhá střecha, kterou instalují, biosolární. „Velkým trendem je i příprava pro instalaci fotovoltaické elektrárny, kdy na zelené střeše nachystáme pouze panely, na které se poté FVE montují. To dává zákazníkům flexibilitu a možnost rozhodnout se pro FVE, kdykoliv budou připraveni,“ říká Keclíková.
Na biosolární střechy lze také čerpat dotace. Přímo sousloví biosolární střechy sice dotační výzvy nepoužívají, nicméně v programu Nová zelená úsporám se od roku 2021 podporují zelené střechy pouze v kombinaci s dalším opatřením. „Jednou z možných kombinací je právě instalace solárních systémů. Čerpat tyto kombinované dotace mohou rodinné i bytové domy. Výše dotace závisí na konkrétním projektu, žadateli je navíc přiznán bonus za kombinaci FVE a zelené střechy,“ uvádí Lucie Ješátková, mluvčí ministerstva životního prostředí, pod které Nová zelená úsporám spadá. Od roku 2021 podpořilo ministerstvo 58 žádostí na fotovoltaickou elektrárnu a zároveň zelenou střechu, žadatelé získali v dotacích více než 44 milionů korun.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
