Opětovné využívání spousty materiálů od betonu po hliník má pomoci Česku. Studie Institutu cirkulární ekonomiky upozorňuje na to, že vedle nákladných investic existují i levnější cesty, jak snižovat emise.
Česko si bude moci nejspíše sáhnout na další miliardy v rámci Národního plánu obnovy a iniciativy REPowerEU, která má státům pomoci zvýšit nezávislost na ruských palivech. Stávající návrh ale počítá s významnými investicemi do fosilních projektů.
Solární panely na střeše pomáhají srazit ceny energií. Po schválení novely energetického zákona by fotovoltaiky mohly jednodušeji instalovat také bytové domy včetně paneláků. To ale blokuje pomalé schvalování potřebné legislativy.
Německo nedodrží termín pro rozhodnutí o trvalém úložišti vysoce radioaktivního jaderného odpadu do roku 2031, jak předpokládá německý zákon. Zpoždění by mělo dosáhnout nejméně 15 let.
I když majitelům loni na podzim zkrachoval dodavatel elektrické energie a nakupují elektřinu za spotové ceny, energetická chudoba jim nehrozí. Proč? To Jan Staněk podrobně vysvětluje ve svém videu.
Zásoby uranu pro energetiku by lidstvu měly vystačit přinejmenším na sto let. Vyhořelé jaderné palivo se nicméně dá ještě zčásti využít. Jenom bychom kvůli tomu museli předělat současné reaktory tak, aby byly schopné fungovat na mixu uranu a plutonia, uvádí Radek Trtílek z Ústavu jaderného výzkumu Řež, ředitel divize Radioaktivní odpady a vyřazování.
Téměř 3,5 tisíce tun vysoce radioaktivního paliva z jaderných reaktorů „odpočívá“ ve speciálních kontejnerech skladů v areálech dvou jaderných elektráren v Česku. A zůstanou tak ještě asi tři desetiletí, než bude vybudováno hlubinné úložiště. Anebo stát a ČEZ najdou jiné řešení.
Nová zelená úsporám Light pomůže seniorům a domácnostem s nižšími příjmy pořídit rychlá opatření pro zateplení domů až do výše 150 tisíc korun.
Ve USA mají být v následujících sedmi letech uzavřeny uhelné elektrárny o výkonu 45 GW. Jedná se téměř o čtvrtinu veškerého výkonu uhelných bloků. Důvodem je podle americké Energy Information Administration konkurence plynových a obnovitelných zdrojů, která uhelné elektrárny vytlačuje z trhu.
Biopaliva první generace se loni pěstovala na 12 procentech tuzemské orné půdy. Pokryla ale jen zhruba 0,8 procenta konečné spotřeby energie. Uvádí to nová studie klimatického týmu nevládní neziskové organizace Asociace pro mezinárodní otázky s názvem „Výroba biopaliv a její dopady na českou krajinu“.
