Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Zatímco žádosti o připojení fotovoltaických elektráren počítají distribuční společnosti na tisíce měsíčně, větrníků donedávna spíše na prstech jedné ruky. V posledních měsících ale zájem i o ně stoupá. Podle vládního plánu se jich má do roku 2030 postavit zhruba dvě stě.
Dvacítka firem a institucí se spojila v Alianci pro bezemisní budoucnost (ApBB). Společnosti, mezi kterými jsou třeba ČEZ, Škoda Auto, Komerční banka či stavební firma Wienerberger, chtějí českému průmyslu usnadnit přechod na nízkoemisní modely a technologie.
Magdalena Davis spoluřídí Stranu zelených s Michalem Bergem necelé čtyři roky. A není to příliš radostný úkol. Strana se v aktuálních průzkumech pohybuje jednoznačně pod třemi procenty, v posledních volbách do Poslanecké sněmovny získala méně než procento hlasů.
V Česku vznikl první elektrolyzér na výrobu zeleného, tedy bezemisního vodíku, který najde využití v tuzemském průmyslu či dopravě. Ekologicky vyráběný vodík má sehrát důležitou roli v dekarbonizaci českého průmyslu a ekonomiky.
Největšími znečišťovateli loňského roku jsou v Česku uhelné elektrárny. Vedle emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů jsou zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti.
Plán Česka v oblasti energetiky a klimatu, který měl být v Bruselu už letos v červnu, míří do Evropské komise k připomínkám. Vláda tento týden potvrdila, že počítá s koncem těžby uhlí do roku 2033.
Téměř všichni obyvatelé Evropy žijí v oblastech, kde je vysoké znečištění vzduchu velmi jemnými prachovými částicemi označovanými jako PM 2,5. Česko limity EU plní, ale doporučení Světové zdravotnické organizace překračuje.
Na Karvinsku probíhá další pokus oživit spornou technologii na likvidaci odpadu. Tentokrát se uchází o více než miliardu korun z peněz určených pro uhelné regiony.
Zhruba 20 miliard korun míří na obří projekty, které mají pomoci zlepšit život v uhelných regionech. Neřeší však sociální probémy, s nimiž se regiony potýkají.
Elektromobilita proniká do firem. Pražská energetika coby obchodník s elektřinou patří k těm, které přirozeně na tento pohon přecházejí jako první. Manažer Vojtěch Fried jezdí čistě na elektřinu už tři roky. Nabíjí hlavně v práci a pochvaluje si nízké náklady na provoz a servis.
