„Spousta firem neví, jak fungují emisní faktory u uhlíkového cla. Někde se i vyděsí, když jim ukážu kalkulaci, kolik budou muset jako dovozci platit,“ popisuje Kateřina Černá, majitelka poradenské firmy ConBlack zaměřené na celní problematiku a mezinárodní obchodování.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích známý pod zkratkou CBAM a zjednodušeně jako uhlíkové clo se letos rozjel naostro. Evropská komise už zveřejnila cenu certifikátu za první čtvrtletí, takže dovozci mohou začít počítat, o kolik jim prodraží zboží.
Závislost českého exportu na Německu může zmírnit větší diverzifikace vývozu. Pomoci by v tom mohla silnější ekonomická diplomacie. Analytik organizace Kryštof Kruliš popisuje, jaké má Česko možnosti tuto závislost zmírnit.
Čeští politici jsou při jednáních v Evropské unii většinou na straně těch požadujících úlevy, odklady a rozmělnění klimatické legislativy. V případě uhlíkového cla na hnojiva, za jehož zrušení horují státy Unie v čele s Rakouskem, je tomu však jinak.
Mechanismus CBAM komplikuje obchod, zvyšuje cenové rozdíly a vysílá rozporuplné signály směrem k investicím do čisté energie v regionu, který usiluje o vstup do Unie. Náprava přitom nepřijde rychle.
Uhlíkové clo známé pod zkratkou CBAM letos vstupuje do fáze, ve které se z reportingové povinnosti stává finanční závazek. Dovozci železa a oceli, hliníku, cementu, hnojiv, elektřiny či vodíku do Evropské unie budou muset platit za vyprodukovaný oxid uhličitý.
„Uhlíkové clo se dotýká jen jedné naší součástky, ale stejně je to hodně těžké cvičení,“ uvádí manažerka dodavatele v automobilovém průmyslu. Největší problém v souvislosti se CBAM je, jak dostat čestné prohlášení od jednatelů společnosti, které se týká trestní bezúhonnosti.
Uhlíkové clo mělo doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami, který znevýhodňuje výrobce v Evropské unii. V rámci navrženého balíčku změn v ESG zvaného omnibus se ale nyní mění podmínky, na koho se bude vztahovat. Hlasoval o tom ve čtvrtek Evropský parlament.
Dovozci, na které se vztahuje uhlíkové clo už musejí reportovat skutečné hodnoty emisí dováženého zboží ze zemí mimo EU, dosud stačily průměrné odhady. Uhlíkové clo má doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami.
Rok 2024 přináší nové povinnosti do oblasti firemní udržitelnosti. Ty mají pomoci k ultimátnímu cíli EU stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
