Solární panely nad vinicí nebo chmelnicí budou možná brzy k vidění i v Česku. Kombinaci pěstování plodin a vyrábění elektrické energie, jež se nazývá agrivoltaika, umožňuje novela zákona, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Hotová by měla být v březnu.
V Německu bylo vloni instalováno 7,2 GW nových fotovoltaických elektráren. Přírůstek jejich výkonu tak meziročně vzrostl o 28 procent. Je to ale málo, pro splnění cíle pro rok 2030 by Německo potřebovalo třikrát tolik.
V souvislosti s energetickou krizí začíná být čím dál aktuálnější návrat k lokálním zdrojům palivového dříví. Jenomže než vyroste pořádný les, tak to je otázka minimálně jedné generace. Rychlejší je založení vrbovny, protože vrby produkují palivové dříví mnohem dřív.
Domácí fotovoltaika v Česku láme rekordy. V roce 2022 bylo instalováno víc 33 tisíc fotovoltaických elektráren, což je pětkrát více než v roce 2021 a zájem dál strmě roste. Zároveň je však stále fotovoltaika na rodinných domech v Česku dražší než v jiných evropských zemích. Nová právní úprava by to mohla změnit.
Hmyz by mohl být udržitelným zdrojem bílkovin pro lidi, ale možná ještě lepším pro domácí mazlíčky. Přibývá proto výrobců krmiva, které cvrčky nebo larvy much zařazují do nabídky.
V prosinci 2022 se v Montrealu v Kanadě sešly vlády z celého světa na konferenci o biologické rozmanitosti (COP15), aby se dohodly na novém souboru cílů, které povedou k zastavení ztráty biodiverzity. Rozmanitost přírody je přitom důležitá i pro medicínu a vývoj nových léků.
Družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) se pouštějí do instalací fotovoltaiky. Chtějí ušetřit za energie. Nepotřebují už licenci ani stavební povolení a díky nové vyhlášce si domácnosti mezi sebou energii lehce rozdělí.
Řetězec Lidl chce oslovit vegetariány, vegany, flexitariány i planetariány. Ve svém sortimentu proto bude postupně navyšovat podíl rostlinné stravy. Bezmasému trendy jde naproti i Tesco nebo e-shop Rohlík.
Autoprůmysl v Evropě projde zelenou transformací. Otázkou ale zůstává, jak ji firmy a společnost ustojí. Jedno z největších rizik představuje ztráta konkurenceschopnosti Evropy a přesun výroby do „levnějších“ zemí.
Novela energetického zákona, označovaná také jako „LEX OZE 2“, má umožnit sdílení elektřiny prostřednictvím tzv. energetických komunit. Pro obce to ale zatím bude obtížné, pokud budou chtít sdílet elektřinu se soukromým subjektem.
