Martin Breyl: V budoucnu i malá nebo střední firma bude muset při žádosti o úvěr ukázat svou uhlíkovou stopu

Výpočet uhlíkové stopy je jak měření teploty, také záleží, kde a jak se měří a podle toho mohou být různé výsledky, říká expert na její měření Vladimír Kočí z VŠCHT. Martin Breyl, který má v České spořitelně na starosti ESG poradenství pro firmy k tomu dodává, že hodně firem tak zatím ale nečiní.

„Vidíme v praxi, že množství firem si ještě nepřiznalo anebo nevidí důvod, proč by si teplotu (uhlíkovou stopu) měly měřit. To si klademe za cíl, abychom jim dokázali vysvětlit, jaké konkrétní příležitosti, případně i rizika, na základě toho měření mohou zjistit,“ uvádí Martin Breyl v novém ESG podcastu Ekonews.

Česká spořitelna má podle něj v portfoliu na dvě stě tisíc firem. U 120 tisíc počítá s tím, že jim v následujících letech v oblasti udržitelnosti a ESG pomůže.

Jedním z kroků, jímž chtějí bankéři své firemní klienty oslovit, je i uhlíková kalkulačka připravená právě s LCA studiem profesora Kočího. Sám sice na kalkulačky, kterých je v poslední době na internetu poměrně dost, pohlíží opatrně, zároveň ale říká, že pro firmy je to „bezvadný odrazový můstek“, aby se zorientovaly v problematice a zjistily, jak na tom řádově jsou.

„Ale hlavně je to edukativní nástroj. Jakmile se z kalkulaček bude stávat něco jako certifikace, bude to problematické,“ vysvětluje Vladimír Kočí. Důvody jsou podle něj dva. Za prvé je každá kalkulačka sestavena pro určitý profil klientů a nemůže být univerzální.

„Ten hlavní důvod, proč jsem trošičku opatrný ke kalkulačkám, je cíl našeho snažení, tedy ukázat konkurenční výhodu organizací s nižší uhlíkovou stopu, dát jim možnost vyniknout na trhu. Ale jestli má někdo vyniknout, potřebujeme od něj konkrétní data. Jakmile to budeme počítat na průměrných datech, tak všichni budou vycházet zhruba stejně a sice splní legislativní požadavek, ale nebude to mít ten původní smysl,“ dodává.

Proto podle Martina Breyla jejich kalkulačka umí „jen“ základní Scope 1 a 2, což jsou především vlastní emise firmy a emise například z nákupu energií. „Kalkulačka má sloužit firmám v rámci rozjezdu na úplném začátku, aby se poměrně jednoduše i malá firma mohla bez bariér vstupu hlavně v podobě ceny, tedy zdarma, zorientovat,“ uvádí expert banky.

Česká spořitelna podle Martina Breyla zatím po svých klientech nebude vyžadovat, aby si uhlíkovou stopu počítali povinně, i když čeká, že k tomu firmy bude tlačit hlavně „dodavatelsko odběratelský řetězec“. „Ale je velmi pravděpodobné, že v následujících letech se bude při žádosti o finance od banky i malá nebo střední firma muset prokázat nějakou deklarací nebo výpočtem uhlíkové stopy. Takže si myslím, že je vhodná doba a čas, aby se taková firma podívala na to, co pro ně uhlíková stopa může znamenat,“ uzavírá.

V podcastu se dále dozvíte:

• Proč by si měly firmy vůbec počítat svou uhlíkovou stopu,
• proč může mít měření uhlíkové stopy různé výsledky a jak je ovlivňuje třeba započítávání biogenního uhlíku,
• jak se má podnikatel vyznat v tom, aby si objednal tu správnou firmu na výpočet uhlíkové stopy,
• co umí spočítat uhlíková kalkulačka České spořitelny, komu je určena a jak je dostupná,
• proč se banka do uhlíkové kalkulačky pustila,
• jestli budou mít klienti Spořitelny, a případně kdy, povinnost si uhlíkovou stopu počítat,
• a proč to kalkulací uhlíkové stopy nemá končit, jaké jsou její limity a čemu je se nutné věnovat dále.