Tesco stejně jako konkurenti řeší, jak omezit plýtvání potravinami. Důležité změny už se podařily díky vztahu s potravinovými bankami. Ještě efektivnějšímu využití potravinových přebytků pomáhá projekt Žádné jídlo nazmar.
„V Maďarsku probíhá testování, kdy zbytkové potraviny, které už nejsou ani pro zvířata, posíláme na hmyzí farmy. Tam se chová mucha černá a zbytky vykrmíme její larvy. Ze ‚skoro odpadu‘ tak vytvoříme kvalitní bílkovinu, která se dá použít jako krmivo,“ říká manažerka společenské odpovědnosti a firemních vztahů Tesco Lucie Loučková.
Jak se vám daří omezit plýtvání potravinami?
Plýtvání jako takové je pro nás jedno z klíčových témat, kterým se věnujeme v oblasti udržitelnosti. Máme v této oblasti stanovenou řadu cílů, jedním z nich je do roku 2030 o polovinu snížit množství potravinového odpadu. To se nám podařilo už v roce 2019, ale nebereme to tak, že máme hotovo. Pokračujeme dál, aby u nás ideálně potravinový odpad vůbec nevznikal. Produkce potravin má značný vliv na životní prostředí, až 30 procent světových emisí tvoří produkce potravin. Celosvětově se nespotřebuje třetina potravin, což je zbytečná zátěž nejen po stránce emisí CO2, ale i kvůli vyčerpávání zemědělské půdy.
Které konkrétní kroky podnikáte?
My se řídíme potravinovou pyramidou. Na prvním místě se snažíme maximálně optimalizovat objednávání zboží, přizpůsobovat nabídku množství, které čekáme, že zákazníci v danou dobu odeberou. Ideální je, aby to bylo jedna ku jedné, i když to se asi nikdy nepodaří. V okamžiku, kdy víme, že zboží máme více, než zákazník do doby expirace nakoupí, přichází na řadu náš speciální systém, ve kterém algoritmy na zboží upozorní a navrhnou slevu. Ty slevy jsou progresivní, mohou se během dne měnit, od deseti procent dopoledne až do 75 procent odpoledne. Máme na to speciální sekce v obchodu, které se jmenují Žádné jídlo nazmar, takže pokud je zákazník hodně senzitivní na cenu, může si to zboží vybrat přímo v tomto koutku a vše má na jednom místě.
Proč nejdete cestou bedýnek jako konkurence?
Cestou bedýnek a tašek jít neplánujeme, protože tím člověka můžeme nutit koupit relativně velké množství jídla, které musí rychle spotřebovat, čímž problém s plýtváním přeneseme z nás na něj. Proto jednotlivé věci prodáváme zvlášť, můžete si koupit jen to, co potřebujete a jste schopni rychle zpracovat. Žádné jídlo nazmar je projekt, který pomáhá prodat potraviny s blížící se expirací. Máme pro ně vyhrazeny speciální regály, které postupně a viditelně označujeme. Loni jsme takto označili 40 obchodů. Máme s tím velmi dobrou zkušenost, většinu zboží se nám takto podaří během dne doprodat. Pokud se to nepodaří, tak darujeme. Pro Tesco je důležité, aby potraviny byly spotřebovány lidmi, takže primárně darujeme lidem, hlavním partnerem je pro nás potravinová banka. V roce 2022 jsme potravinovým bankám darovali 1589 tun neprodaných potravinových přebytků.
Ambice toto množství zvyšovat, a tedy darovat více, asi nemáte?
Ono je to dvojsečné. Objem darovaných přebytků nelze zvyšovat do nekonečna, protože bychom tím zvyšovali i množství neprodaného jídla. My přitom chceme pravý opak – neplýtvat. Aby se nám darovalo dobře, máme aplikaci Foodiverse, kam každé ráno obchod nahraje informace o zboží k darování, banka ho v aplikaci přijme a pak si pro ně přijede. Pokud banka nemůže dar přijmout, nabídne se všem organizacím, které mají smlouvu s potravinovou bankou a jsou navázané do systému. Občas se stane, že buď nemá potravinová banka kapacitu, nebo nemá partnera, který by darované jídlo odebral. Anebo jídlo už nelze konzumovat lidmi, tak máme různá partnerství se zoologickými zahradami a myslivci, kteří darované potraviny používají ke krmení zvěře. Když už ani to nelze, využíváme kompostárny.
Potravinová banka je schopna vždy přijet hned?
Jsou regiony, kde potravinová banka nemá kapacitu objet všechny obchody. Stává se nám třeba, že nemáme zaplněny všechny dny, zvláště vyzvedávání darů o víkendech nemá zatím dostatek zájemců. Proto se snažíme motivovat banku, aby intenzivně komunikovala ke svým partnerům, menším neziskovým organizacím, které se starají o potřebné a které mohou potravinové dary pro ně odebírat a využívat. V rámci potravinových bank je koordinátor, který se specializuje právě na vytváření těchto vztahů a napojování organizací do systému. Stačí si najít potravinovou banku v okolí a domluvit se ní. V rámci darování jde hlavně o ovoce, zeleninu, pečivo.
Jako roli přitom pro vás hrají data expirace a spotřeby?
Na potravinách jsou data spotřeby a minimální trvanlivosti. Minimálně trvanlivost říká, dokdy jsme schopni garantovat, že potravina bude v prvotřídním stavu, třeba těstoviny či rýže. Po datu minimální trvanlivosti by nicméně nemělo docházet ke zkáze potraviny. Tesco potraviny po datu minimální trvanlivosti již nenabízí a daruje je. U mléčných výrobků či uzenin je klíčové datum spotřeby, ze kterého se dá lépe predikovat, jak výrobek opravdu vydrží a kdy už nemusí být bezpečné ho konzumovat. My jej podle legislativy pak ani nemůžeme nabízet. Většina potravin před expirací se prodá v sekcích Žádné jídlo nazmar, protože je hodně zákazníků, kteří 75procentní slevě neodolají.
Jak se vám postupně podařilo optimalizovat vaše nákupy u dodavatelů? Víte už dnes, co se prodává v určitém období, co vše na to má vliv?
Dělají se průzkumy, sledují se prodeje, je to velmi sofistikovaná alchymie. Má na to vliv třeba i počasí. Když je venku hezky, tak jdou lidé raději ven, nejdou nakupovat. Musíme tedy predikovat i počasí. V poslední době například klesl zájem o tropické ovoce, takže hodně zbývalo. Posílali jsme jídlo do bank, ale tam byl zase problém, že lidi ho nedokázali úplně zpracovat. Zde je vidět, že vliv má i cenová senzitivita.
V Maďarsku zkoušíte projekt krmení larev muchy černé prošlými potravinami. Co vás na tom zaujalo a kdy bude podobný projekt i u nás?
Ano, v Maďarsku probíhá testování, kdy zbytkové potraviny, které už nejsou ani pro zvířata, posíláme na hmyzí farmy, kde se chová mucha černá a potravinami vykrmíme její larvy. Ta larva představuje kvalitní bílkovinu v podstatě vytvořenou ze „skoro odpadu“. Z larev se pak dělá krmivo pro zvířata, granule, potraviny nemusí skončit v kompostárně. Nyní plánujeme, jak projekt rozšířit i k nám.
Zmínila jste, že část plýtvání se odehrává i u dodavatelů, zemědělců…
Máme 21 „Tesco product partnerů“, primárně jde o privátní značky, ale jsou to i ostatní dodavatelé. S nimi máme úzké nadstandardní vztahy a mimo jiné je motivujeme a pomáháme jim v tom, aby reportovali každý rok svůj potravinový odpad. Letos se to děje počtvrté. Nově jim pomáháme s uhlíkovou stopou, část reportuje i své emise. Někteří naši dodavatelé jsou již tak daleko, že jsme jim zpřístupnili mezinárodní platformu Manufacture 2030, kam mohou nahrát svůj report a ten je plně k dispozici všem ostatním partnerům. V Británii už to funguje dobře.
Jak s nimi konkrétně pracujete?
Motivujeme je, předáváme jim know-how, jak tomu přecházet, zároveň přímo spolupracujeme. Třeba s Bropem, což je nás dodavatel brambor a zeleniny, jsme vymysleli produkt „baby brambory“. To jsou malé brambůrky, které jinak zůstanou na poli, protože velikostně nepatří do běžného pytle. Tím, že dnes je na nich řada receptů založených, tak jsme z toho udělali produkt, který část zákazníků vyhledává. Jinak by se musely zaorat, protože by pro ně nebyl odbyt.
Nebo máme dodavatele mraženého pečiva k rozpékání. Ti zase vyrábí kaiserky. Někdy na výrobním pásu vyleze kaiserka s nakřivo natištěnou hvězdičku, je šišatá, není tak krásná a nesplňuje jejich standardy na prodej, i když je chuťově bez vady. My je odebíráme a děláme z nich na našich prodejnách pizza bulky, dáme přes ně sýr a šunku a zapečeme to. Kvalitativně je to úplně v pořádku, jen trochu schováme vizuální vadu. Takhle jich ušetříme několik milionů.
Lucie Loučková
V oblasti CSR se etablovala nejprve v bankovním sektoru, kde se věnovala preventivním projektům a snižování uhlíkové stopy. Od roku 2022 působí jako manažerka ESG & Corp. Relations v Tesco, mám na starosti oblast udržitelnosti a ESG reporting. Krom čísel se věnuje prevenci plýtvání potravinami, podpoře komunit a dalším projektům podporujícím udržitelné cíle společnosti. Doma neplýtvá a do práce jezdí na kole.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
