Tradiční odvětví výroby skla hledá cesty, jak snížit uhlíkovou stopu. Sklářské firmy v Česku zvažují investice do nových technologií a řeší, kdo je v transformaci podrží.
Teplárny řeší odklon od uhlí. Přechodným zdrojem má být zemní plyn, pomůže také spalování biomasy či odpadu. V dalších dekádách se počítá s velkými průmyslovými tepelnými čerpadly.
Společnost HP Inc. má dlouhou historii v oblasti environmentálních iniciativ a odpovědného podnikání. Od založení firmy v roce 1939 se Bill Hewlett a Dave Packard zaměřovali nejen na inovace, ale také na sociální a environmentální snahy.
Navzdory očekáváním návrh nové evropské Dohody o čistém průmyslu nepřináší jasnou strategii, která by členským státům pomohla dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Evropskou komisí navržené změny ESG legislativy mohou pomoci v tom, aby se regulace stala přijatelnější pro více firem. Čím menší společnost, tím méně má zdrojů na komplexní reporting, takže pokud se bude regulace týkat větších společností, nejširší odpor oslabí.
Zbavit se emisí při výrobě cementu je zatím nadlidský úkol. Přitom je klíčovou příměsí všudypřítomného betonu, takže stavbaři si bez něj neporadí. Cementárny proto zatím počítají s tím, že velký podíl emisí budou muset offsetovat.
Přestože Česko celoevropsky vyniká svým průmyslem, na rozdíl od dalších zemí se jen minimálně zajímá o jeho budoucnost. Změnit by to mohlo zapojení expertů a expertek do plánování technologických inovací a strategií pro nezbytné snižování emisí.
Snížit co nejvíce emise vznikající kvůli cihlám znamená pro společnost Wienerberger přejít z plynu používaného k výpalu hlíny na elektrickou pec, říká generální ředitel Kamil Jeřábek. Další z možností, které výrobce má, je ubírání hmotnosti cihel.
Energetická krize, ESG a dekarbonizace budov a provozů. To jsou tři hlavní motory snižování energetické náročnosti budov a provozů pro podniky i veřejné instituce. Podle specialisty Komerční banky na evropské dotace Radka Polláka je řada možností, jak na transformaci získat finanční podporu.
Mnohé průmyslové podniky budou mít problém dekarbonizovat své provozy bez technologií zachytávání oxidu uhličitého. V Česku je proto nutné vyřešit i problematiku úložišť, do kterých by se stlačený oxid uhličitý. Těžařská společnost MND už zkoumá první lokality.
