Hlavním tahounem komunitní energetiky v Česku mají být v budoucnu obce. Zatím ale stále chybí legislativa. Naopak bytová družstva a společenství vlastníků (SVJ) už mohou od letošního roku sdílet elektřinu nejen ze společných prostor.
Česko hledá úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Ve hře jsou čtyři lokality. O obří důlní stavbu, která bude v provozu přibližně sto let a jejíž budování přinese ekologické i sociální výzvy, ale nikde nestojí. „Kdybychom mlčeli, je to prostě špatně,“ říká jeden ze starostů dotčených obcí.
Udržitelnost proměnuje byznys a pojmy, které se k ní vážou, se skloňují na velkých světových konferencích. Pro nezasvěcené je však stále těžké se v nich vyznat. Přinášíme proto přehled, co která zkratka či pojem znamenají.
Na samotě u lesa, v malebné krajině jižních Čech, stojí dům, jehož majiteli nechodí žádné účty za energie ani za vodu. Veškerou elektřinu a teplo si vyrobí sám a na praní prádla, splachování či sprchování využívá recyklovanou dešťovou vodu. To je Český soběstačný dům.
Kolem ESG ratingu panují nejasnosti. Nepochopení se objevuje hlavně tehdy, když lepší rating získá tabáková či ropná firma místo společnosti z méně kontroverzního odvětví, třeba výrobce elektromobilů. Proč tomu tak je?
Některé zdroje pitné vody v Česku jsou kontaminované pesticidy. Nejčastěji kvůli zemědělství. Stát se dosud zaměřoval spíš na odstraňování důsledků než řešení příčin. Pilotní projekt kolem vodní nádrže Švihov na Želivce, kde zapojení zemědělci hospodaří šetrněji, za což dostávají finanční kompenzace, se to snaží změnit.
Více než tisícovka českých firem je blíže povinnému reportování o tom, jak jsou na tom s udržitelností. Budou muset povinně zveřejňovat data, jako je uhlíková stopa či spotřeba energie. Důvodem ...
Český hydrometeorologický ústav pravidelně monitoruje kontaminaci vod pesticidy, které se do ní dostávají zejména z polí. Z pohledu kontaminace sou nejzávažnější herbicidy, protože se aplikují rovnou na zem, nikoliv na rostlinu jako takovou.
Evropská unie přechází ke klimaticky neutrální ekonomice. Přinášíme přehled důležitých nařízení a zákonů, které letos nabyly účinnosti nebo se o nich jedná.
Okruh firem, které musejí povinně zveřejňovat data o dopadu své činnosti na životní prostředí, by se měl výrazně rozšířit. Rozhoduje o tom takzvaná reportovací směrnice Evropské unie. Nyní se nicméně jedná o tom, že začne platit o rok později, než se plánovalo. Až v roce 2024.
