Plastové sáčky s kečupem, miniaturní hotelové šampony a sprchové gely nebo jednorázové plasty na ovoce a zeleninu budou od roku 2030 v Evropské unii nejspíše zakázány. Zmizí i plastové fólie na zavazadla na letištích a mikrotenové sáčky. Vyplývá to z předběžné dohody o revizi „obalové směrnice“.
Plastová brčka by se už déle než rok neměla objevovat v restauracích, kavárnách ani obchodech. Přesto je na ně možné narazit a dají se koupit i v e-shopech. Tato však mají být opakovaně použitelná.
Kapr se týdny od výlovu tísní v sádkách a kádích, pak se přidusí cestou od stánku v igelitových tašce, zaplave si ve chlorované vodě ve vaně a nakonec ho někdo amatérsky zabije. Podle rybářů, veterinářů i neziskových organizací při tom zbytečně trpí.
Plastové sáčky jen na maso a ryby, konec malých šampónků v hotelech, to jsou jedny z mnoha změn, které přináší nová obalová směrnice Evropské unie. O jednotlivá opatření je ale velký boj, což se ukázalo při hlasování v Evropském parlamentu minulý týden.
Maličké částice plastů, které jsou často tak drobné, že je ani nevidíme, představují riziko pro lidské zdraví. Evropská unie proto plánuje zákaz výrobků, do nichž se mikroplasty doposud záměrně přidávají.
Zákon zakazující používat vybrané jednorázové plasty začal platit loni v říjnu. Restaurace, kavárny a různé firmy z oboru se s novinkou vyrovnaly každá po svém. Náhražky plastů jsou ale podle většiny méně funkční.
Více než sedm milionů testů na zvířatech proběhne každý rok v Evropské unii. Hlavně na myších, ale i na křečcích, psech, kočkách či na koních. Zkoušejí se na nich kosmetické složky navzdory tomu, že Unie prodej kosmetiky testované na zvířatech zakázala před deseti lety.
Nová osobní auta by po roce 2035 měla mít nulové emise CO2, což bude znamenat velkou změnu pro automobilový průmysl, ale ne jeho kolaps. Některé firmy na ní prodělají, některé vydělají, podobně jako u jiných vývojových skoků v minulosti, jako bylo zavádění železnice či mobilů.
Kvůli nadprodukci plastů se v přírodě i v našich tělech kumuluje čím dál více mikroplastů. Chemický průmysl navíc produkuje nové a nové nezničitelné chemikálie. Ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Cajthaml bojuje za jejich plošný zákaz.
Šestačtyřicet evropských nevládních organizací se obrací na členské státy Evropské unie a Evropskou komisi s požadavkem, aby do roku 2025 zakázaly všechny perfluorované látky (PFAS) ve spotřebním zboží. Od roku 2030 by měl zákaz „věčných chemikálií“ platit pro veškeré průmyslové využití.
