Kavárny upouštějí od jednorázových kelímků. Podle prodejců obalových materiálů zájem o ně klesá. S vratnými kelímky však nejsou spokojeni všichni zákazníci.

Jednorázových kelímků na kávu Češi v roce 2022 podle společnosti Eko-kom spotřebovali 340 milionů. Číslo zahrnuje veškeré kelímky s plastovou složkou, tedy i ty papírové. Zákaz jednorázového plastového nádobí včetně kelímků z expandovaného polystyrenu začal platit předloni v říjnu. Plast však obsahují i papírové kelímky, které se dnes používají jako alternativa. Vnitřek papírových kelímků totiž pokrývá plastová vrstva, aby káva nebo čaj neprosakovaly. To značně komplikuje jejich recyklaci.

„Papírové kelímky, ať jsou povlakované jakýmkoliv materiálem, nejsou příliš vhodné pro recyklaci v běžných papírenských provozech,“ uvádí Lucie Müllerová, mluvčí Eko-komu. „Buď se z nich uvolňují kousky plastové folie, které není možné v běžných papírnách separovat, a proto zhoršují kvalitu vyrobeného papíru, případně způsobují výrobní potíže, nebo se z nich uvolňují chemikálie, které se dostávají do technologických vod, kde způsobují problémy jiného charakteru, například nadměrné pěnění, shlukování vláken, nestandardní chování papíroviny apod.,“ vysvětluje.

Od prodeje kávy s sebou v papírových jednorázových kelímcích upouštějí i některé kavárny. Kávu prodávají buď do kelímků, které si přinesou zákazníci, anebo do vratných, ale za ty požadují zálohu. Pražský podnik Bar Cobra s tím přišel již před několika lety. Kvůli nařízením během pandemie se musel k jednorázovým kelímkům opět vrátit, ale jakmile to bylo možné, majitelé od nich zase upustili.

Plastová brčka jsou zpět. Jsou tlustší a zákaz obcházejí tím, že se dají používat opakovaně

Zálohované kelímky jsou pro někoho komplikace

Podle provozního Baru Cobra Matěje Kočího se s negativními reakcemi ze strany zákazníků setkávají minimálně. „Nejčastější problém byl, že zálohovaný kelímek připadal zákazníkům jako komplikace. Nechtěli mít starosti s vrácením kelímků a jejich přenášením,“ popisuje Kočí. Zrušení jednorázových kelímků oznámila ke konci loňského roku i pražská sít kaváren Ema espresso bar.

Zákazníkům Baru Cobra vadila také nutnost zakoupit si víčko. „Kvůli hygienickým normám není možné, aby se víčka na více použití myla v myčce. Kvůli tomu, že při mytí ve spotřebiči lítají. Takže víčko na kelímek se dá koupit, ale ne půjčit. Pro někoho je to problém,“ vysvětluje Kočí.

Podle Kočího podnik na používání vratných kelímků nic nevydělá. Spíš mu přibudou starosti, které se s tím pojí. Rozhodnutí nepoužívat jednorázové kelímky se navíc podle Kočího promítlo i do množství káv prodaných s sebou. Ze začátku kleslo přibližně o 30 procent.

„Dneska se číslo pohybuje mezi patnácti, dvaceti procenty. Prostě jsou pořád zákazníci, pro které je problém, že jim to neumíme prodat do jednorázového kelímku, a kávu si radši koupí jinde. A mají kde,“ uvádí Kočí. Podnik prodává denně asi pět káv s sebou. Podle Kočího však zisk nestojí na prodeji kávy s sebou, takže si to mohou dovolit.

Hranolky bez chemie a konec zbytečných plastových pytlíků? Sáčky s cukrem hlasování europoslanců přežily

Motivací má být sleva

Sára Čejková z PR oddělení sítě kaváren Mamacoffee se domnívá, že by úplné zrušení jednorázových kelímků bylo minimálně zpočátku problematické. „Jsou zákazníci, kteří vyžadují kávu do jednorázového kelímku, i když jim nabídneme alternativy,“ říká. Mamacoffee proto zatím o zrušení neuvažuje. Zákaznici ovšem mají možnost dostat kávu do zálohovaného kelímku.

„Mohou dostat kávu i do vlastní nádoby se slevou pět korun,“ dodává Čejková. Počet lidí s vlastními kelímky přitom podle Čejkové díky slevě vzrostl. Počet jednorázových kelímků, které Mamacoffee ve svých kavárnách prodá, nesdělila.

Slevu na kávu s sebou do kelímků zákazníků dávají i v řetězci Starbucks. „Omezování papírových a plastových odpadů je jedním ze stěžejních zájmů Starbucks po celém světě. Naše výzva Přines si vlastní nádobu má za cíl zvyšování povědomí o udržitelnosti a ohleduplnosti k přírodě. Tento program je platný ve všech kavárnách v České republice od počátku našeho působení na trhu a na každý nápoj servírovaný do vlastní přinesené nádoby dáváme slevu 10 Kč,“ uvádí Michal Holotík, Marketing Senior Manager Starbucks CZ/SK.

„Meziročně roste obliba používání vlastních nádob v řádu několika procent, jsme si však vědomi faktu, že potenciál je v tomto ohledu mnohem větší,“ tvrdí manažer. „Abychom zákazníky povzbudili k volbě udržitelného řešení, společně s iniciativou Sázíme budoucnost jsme v roce 2021 zavedli speciální příplatek 1 Kč na každý nápoj připravený do jednorázových kelímku. Výnos z tohoto příplatku je určen na podporu sázení stromů a obnovu české krajiny,“ dodává Holotík.

Lednice by měla být plná ze tří čtvrtin. Přeplněnost zvyšuje riziko plývání, radí expertka Zachraň jídlo v mé kuchyni

Hnědá barva působí ekologičtěji

Prodejci obalů pro gastro provozy tvrdí, že počty prodaných jednorázových kelímků klesají. „Po zrušení pandemických opatření a stále většímu důrazu na ekologii a na odbourání jednorázových produktů poptávka po tomto druhu sortimentu rok od roku klesá,“ říká Iva Janíčková, vedoucí marketingového oddělení společnosti Paketo.cz.

Menší prodeje potvrzuje i Jan Volhejn z Obaloviny.cz. Pokles však přisuzuje tomu, že papírové kelímky jsou nevhodnou náhradou těch plastových. „Termo kelímky z pěnového polystyrenu byly nejoblíbenější. Nyní jsou pouze papírové kelímky, které slouží jako náhrada velmi špatně,“ uvádí.

Obalová společnost Pack and Care zaznamenává větší poptávku po kelímcích bez polyethylenu, který brání tomu, aby kelímek protekl. „Nejpopulárnější jsou určitě ty nejlevnější jednoplášťové. Více lidí přitom preferuje hnědou barvu, jelikož jim připadá ekologičtější,“ uvádí Michal Kukuczka, jednatel společnosti Pack and Care.

Společnost Eko-kom naopak chválí kelímky na více použití. „Opakovaně použitelné plastové kelímky, které slouží na více cyklů, se zdají být jako dobrá alternativa. Po skončení životnosti je lze běžně recyklovat,“ prohlašuje Müllerová.

Valentina Podlesná
Valentina Podlesná

Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.